Anotace běžných uživatelů jako obohacení IIIF manifestů původních digitalizátů
Úvodem
Protokol IIIF je perspektivní způsob sdílení obsahu repositářů různých paměťových institucí, a to jak mezi sebou, tak přímo s cílovými koncovými uživateli. Pomocí IIIF je možné zajistit přístup k obrazovým datům, k popisným metadatům komplexních digitálních dokumentů, k popisům jednotlivých digitálních obrazů a k dalším typům informací. Smysl implementace IIIF do paměťových repositářů spočívá především v tom, že jejich správci se mohou soustředit na správu obsahu a díky implementaci protokolů pro přístup k tomuto obsahu nemusí nutně řešit zpřístupnění (diseminaci) tohoto obsahu různým typům koncových příjemců a nemusí se přizpůsobovat jejich specifickým potřebám (což je úkol klientských aplikací).
V Manuscriptoriu jsou plně integrována rozhraní IIIF Image API a IIIF Presentation API, a proto může zobrazovat obsah přímo z repositářů svých partnerů. Manuscriptorium zároveň zprostředkovává funkcionalitu IIIF pro ty přispěvatele, kteří nemají vlastní IIIF kompatibilní repositáře. Aktuálně je tedy veškerý obsah shromážděný v Manuscriptoriu dostupný také ve formě IIIF manifestů.
IIIF manifesty jsou pak použity k vizualizaci dostupného obsahu koncovému uživateli v libovolné IIIF čtečce. Veškerý obsah Manuscriptoria tak lze zobrazovat nativními nástroji přímo v Manuscriptoriu nebo v libovolné jiné IIIF čtečce (Mirador apod.). A naopak, v Manuscriptoriu lze pomocí „cizích“ manifestů získaných v systémech třetích stran zobrazovat i dokumenty, které Manuscriptorium neagreguje.
Anotační modul
Náš anotační modul umožňuje uživateli tvořit poznámky k obsahu, se kterým v Manuscriptoriu běžně pracuje (bádá, vyučuje, publikuje, studuje). Vývoj modulu navazuje na naše předchozí snahy o maximální diseminaci osobního obsahu – uživateli jsme již dříve dali možnost tvořit a publikovat vlastní kolekce, výstavy či virtuální dokumenty ve formě IIIF (Nástroj pro generování IIIF manifestů a IIIF kolekcí).
Anotační modul jde ještě dál. Především umožňuje tvořit poznámky, které mohou mít i formu rozsáhlejšího strukturovaného textu. Texty se mohou vztahovat
- k celému dokumentu,
- k vybrané stránce,
- k výřezu ve stránce.
Podle nás má tato funkcionalita představovat „slušný standard“ moderního virtuálního badatelského systému (i když zatím zdaleka nejde o běžnou funkci). V Manuscriptoriu je navíc anotační modul dále propojen s poskytováním IIIF manifestů. To znamená, že systém načítá uživatelské anotace a obohacuje jimi originální manifest dokumentu.
Obohacený manifest pak existuje samostatně (má vlastní URL) a lze jej používat jak běžně v Manuscriptoriu nebo vně Manuscriptoria (pokud uživatel daný obsah označí jako veřejný).
Tento uživatelskými anotacemi obohacený manifest lze tedy sdílet s uživateli Manuscriptoria i s uživateli jiných systémů. V praxi to vypadá tak, že uživatel si nerušeně čte dokument v Manuscriptoriu nebo v jiném systému a přirozeně na relevantních místech čte i doplněné anotace (své nebo vytvořené jiným uživatelem).
Uživatelské návody k této funkcionalitě jsou dostupné zde: https://www.manuscriptorium.com/iiif-anotace/.
Společenský přínos a případy užití
Unikátní vlastností anotačního modulu je to, že do jednoho snadno použitelného objektu (manifestu) spojuje originální obsah tvořený paměťovou institucí s unikátním obsahem tvořeným badateli, pedagogy, studenty. Tím navyšuje užitek z existence původního digitálního obsahu tvořeného paměťovými institucemi.
Zásadní přínos spočívá samozřejmě v tom, že usnadňuje používání a šíření obsahu vytvořeného individuálními koncovými uživateli Manuscriptoria – badateli/pedagogy, studenty a dalšími. Například:
- Uživatel-badatel může využít obohacený manifest přímo jako součást vlastní publikační činnosti.
- Uživatel pedagog si připraví anotovaný dokument jako podklad k výuce a sdíli jej se svými studenty.
- Uživatel-student splní seminární práci tak, že doplní k iluminacím středověkého rukopisu výsledky vlastního zkoumání. Práci předá a sdílí s ostatními studenty i pedagogem.
Budoucí vývoj
Datový model Manuscriptoria a osobního uživatelského obsahu pamatuje na záměr implementovat workflow pro kooperativní tvorbu obsahu. Předpokládáme, že v budoucnu bude možné pracovat s jedním dokumentem v týmu badatelů či skupině studentů a tvořit i publikovat obohacený obsah společně.
Současně předpokládáme, že publikovaný obsah bude v budoucnu zpracován a prezentován pomocí dedikovaných nástrojů Manuscriptoria (vlastní katalog pro koncové uživatele, IIIF Content Search API pro partnerské systémy), čímž ještě umocníme užitek z obsahu, který v badatelském prostředí vzniká.
Pro tyto potřeby však bude nutné popsat a implementovat workflow zpracování uživatelského obsahu a jeho oficiálního publikování (případně způsoby kontroly a redakce).
