Většina z osmi zpřístupněných rukopisů knihovny Benediktinského opatství Rajhrad byla napsána na území českého státu v období středověku. Převážně jde o kodexy liturgické (misály R 389, R 399; breviáře R 393, R 581) a kazatelské (postila Antonia Azara z Parmy s dalšími texty, včetně české modlitby, v R 402; kazatelský sborník R 404). Jazykově částečně německý je kodex R 638, sepsaný převážně v druhé polovině 14. století, který je vyzdoben četnými jednoduchými figurálními perokresbami. Časově z digitalizovaných rukopisů vybočuje opis dekretu Rudolfa II. pro olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského (R 662).
Oblastní muzeum v Lounech v roce 2019 digitalizovalo čtyři staré tisky nebo jejich soubory. Konvolut českých a slovenských vzdělavatelských textů a modliteb S 6199 obsahuje i některé unikátně dochované tisky a byl dříve majetkem kněze, spisovatele a překladatele Jiřího (Juraje) Ribaye. Dále jde o německou kuchařku z roku 1566 (S 4625), německou lékařskou knihu s herbářem z roku 1577 (S 4626) a obsáhlou německou příručku k myslivosti a lesnictví z roku 1783 (S 5014).
Muzeum Jindřichohradecka v roce 2019 zpřístupnilo dalších 13 dokumentů. Devět rukopisů pochází z 18. století, jde o jazykově české i německé modlitební knížky. Do rukopisu RK 085 jeho majitel Josef Irmler zapsal také krátké poznámky o narozeních, křtech a úmrtích členů jeho rodiny v letech 1728-1755. Všechny tisky pocházejí rovněž z 18. století, tři obsahují sbírky modliteb Martina z Cochemu, odlišná je Velmi pěkná historie o hraběti Jindřichovi (signatura JK 0530), pravděpodobně unikátně dochovaný výtisk jindřichohradeckého vydání z konce 18. století.
Knihovna Národního muzea digitalizovala v roce 2019 pět svazků. Čtyři středověké rukopisy prošly knihovnou augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem, většinou jsou ale cizího původu: jde o starší italskou bibli (XVI A 5), původem patrně rovněž italský rukopis s první částí díla Bartoloměje z Urbina Milleloquium sancti Ambrosii (XV A 4) a ve Francii napsaný kodex, který obsahuje biblické konkordance Hugona ze Saint-Cher (XVI A 4); českého původu je misál ze třetí čtvrtiny 14. století (XVI A 10). Posledním rukopisem je Didaktika česká Jana Ámose Komenského, opis z doby kolem roku 1630 s Komenského vlastnoručními úpravami a poznámkami (II B 8).
Ze sbírek Národní technické knihovny bylo zpřístupněno 12 starých tisků a jejich konvolutů z 18. století. Jazykem jednotlivých tisků je němčina, v některých jsou menší části francouzsky; z obsahového hlediska jde převážně o díla týkající se architektury. Nejstarším svazkem je úvod do civilního stavitelství Augustina-Charlese d'Aviler, vytištěný v Amsterdamu v roce 1700; některé digitalizované tisky obsahují pouze soubory mědirytových tabulí s pohledy na jednotlivé stavby nebo jejich části a jejich půdorysy.
Z fondů Městského muzea a galerie Polička byl digitalizována nedělní a sváteční postila Vojtěcha Šebestiána Scipiona-Berličky, vytištěná v jezuitské tiskárně na Starém Městě pražském v letech 1667-1668 (signatura K 222). Tisk je doplněn řadou dřevořezů ilustrujících vykládaný biblický text.
Ze sbírek Regionálního muzea v Teplicích byl v roce 2019 digitalizován tematicky homogenní soubor pěti kodexů, pocházejících patrně z poslední třetiny 17. století. Jeden z rukopisů je psán latinsky a obsahuje "statuta philosophorum incognitorum" a nedokončený opis listů alchymisty Michaela Sendivoje, ostatní užívají převážně francouzštinu a jde o soubory alchymistických, lékařských, chemických, technických a dalších návodů a postupů. Všechny kodexy souvisejí s pobytem a činností alchymisty Bartoloměje Mencelia na zámku v Teplicích v poslední třetině 17. století a poté se staly součástí zámecké knihovny rodu Clary-Aldringenů.
Oblastní muzeum a galerie v Mostě zpřístupnilo ze svých sbírek rukopis označovaný jako Mostecký nešťastný kancionál. Kodex obsahuje zpěvy převážně k mešnímu, ale také k hodinkovému oficiu. Byl pořízen pro bratrstvo Těla Páně a P. Marie při kostele Nanebevzetí P. Marie v Mostě. Město Most pověřilo zhotovením kodexu podle smlouvy z 27. 7. 1537 písaře a iluminátora Jakuba z Plzně a rukopis měl být dokončen do 15. 10. 1538, ve skutečnosti byl ale uživatelům odevzdán až v květnu 1544. Ve svém současném rozsahu je poškozen vyřezáním řady listů, včetně všech s iluminátorskou výzdobou.
Z fondů Regionálního muzea v Mikulově bylo zpřístupněno dalších pět kodexů a jejich částí. Rokem 1416 je datován opis teologického slovníku Floretus, který podle českých marginálií vznikl na území českého státu (MIK 6373), také části teologického sborníku MIK 6369 jsou datovány, a to do roku 1475. Pod signaturou MIK 6391 jsou uloženy zlomky misálu 14.-15. století. Novověké kodexy zastupuje německý opis části řehole třetího řádu sv. Františka (MIK 6390) a sborník právních textů (MIK 6371).
Strahovská knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově zpřístupnila v roce 2019 36 novověkých rukopisů a jeden starý tisk - Českou kroniku Eneáše Silvia Piccolominiho (Pia II.), kterou přeložil a v roce 1510 vytiskl Mikuláš Konáč z Hodíštkova (sign. DR IV 10). Digitalizované rukopisy jsou uloženy na signaturách DA I-DA III a pocházejí z rozmezí od 17. do 19. století. Také jejich obsahová skladba je pestrá: zahrnuje např. soubor liturgických rukopisů premonstrátské provenience, některé získané až v 19. století z území dnešního Německa; odborná pojednání z oblasti přírodních i humanitních věd (např. geologa Jana Tadeáše Antonína Peithnera z Lichtenfelsu nebo historika umění Jana Jakuba Quirina Jahna); konvolut listů jezuitských misionářů a jejich opisů (DA II 15); básně a povídky; opis hudebních děl cisterciáka Johanna Georga Vogta (DA II 20); iluminovaný Kunst-Buch der Pferde (DA II 22); opisy teologických děl a přednášek pocházející z pražského arcibiskupského semináře; záznamy řečí Bernarda Bolzana z let 1808-1818; opisy různých tisků a další texty.
