Aktualizace obsahu

Jste zde

Informace o zajímavých obsahových přírůstcích.

Česky

Rukopisy a staré tisky Muzea Jindřichohradecka

Ze sbírek Muzea Jindřichohradecka byla digitalizována početná kolekce rukopisů a starých tisků. K nejstarším kodexům patří graduál z počátku 16. století, používaný a doplňovaný i v dalších staletích (RK 533), a breviář z roku 1521 (RK 001), mladší rukopisy jsou zastoupeny zejména modlitebními knížkami. Nejstarším tiskem je Kniha lékařská Jana Černého, vytištěná v Norimberce v roce 1517 (S 0012), sborník latinské příležitostné poezie je obsahem konvolutu S 0099. Další jazykově české i německé tisky pocházejí hlavně z 18. století z oficín jindřichohradeckých tiskařů (Jana Bedřicha Jakeše, Františka Antonína Schönsteina, Hynka (Ignáce) Vojtěcha a Františka Petra Hilgartnerů a Josefa Aloise Landfrase).

Česky

Digitalizované kodexy Vědecké knihovny v Olomouci

Vědecká knihovna v Olomouci v roce 2014 digitalizovala dva rukopisy s teologickým a homiletickýcm obsahem. Oba pocházejí z druhé poloviny 14. století, jeden byl součástí knihovny kláštera kartuziánů v Praze na Smíchově (M I 326), druhý patřil klášteru stejného řádu v Dolanech (M II 246).

Česky

Rukopisy Národní knihovny ČR

Zpřístupněné dokumenty Národní knihovny České republiky tvoří převážně středověké rukopisy s teologickým nebo kazatelským obsahem, pocházející obvykle z českých zemí z konce 14. nebo začátku 15. století. Zastoupeny jsou ale i kodexy lékařské (VII.H.16) a liturgické (procesionál VI.G.3b z počátku 14. století z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě). Tři rukopisy z fondů bývalé děčínské knihovny Thun-Hohensteinů obsahují novověké opisy různých historických pramenů, dva rukopisy byly digitalizovány také ze sbírek Slovanské knihovny.

Česky

Staré tisky Národního archivu - Zámecké knihovny Valdštejnů na zámku v Doksech

Digitalizace fondů Národního archivu pokračovala zpřístupněním devíti starých tisků ze souboru Zámecké knihovny Valdštejnů na zámku v Doksech. Všechny se vztahují k událostem třicetileté války, byly ale vytištěny v širším časovém rozmezí (1629-1650) a v řadě zemí (Německo, Nizozemí, Itálie, Anglie, Španělsko).

Česky

Novověké hudební rukopisy Muzea východních Čech v Hradci Králové

Z fondů Muzea východních Čech v Hradci Králové byl zpřístupněn homogenní soubor pěti notovaných kodexů, které vznikly v 16. nebo na začátku 17. století a patřily literátskému bratrstvu při kůru chrámu sv. Ducha v Hradci Králové (Hr 30-34). Po obsahové stránce jde o záznamy jednotlivých hlasů latinských vícehlasých mottet a písní nebo mešních zpěvů.

Česky

Digitalizované rukopisy Národní knihovny

Velkou část nově zpřístupněných rukopisů Národní knihovny České republiky představují kodexy bývalé pražské lobkowiczké knihovny. Homogenní soubor tvoří jedenáct svazků historických děl a výpisků (XXIII.C.5/1-11) z majetku Tomáše Antonína Putzlachera, řada z nich obsahuje práce historika Jana Floriána Hammerschmidta. Další rukopisy lobkowiczkého souboru pocházejí z knihovny premonstrátského kláštera ve Weissenau a byly napsány v rozmezí 12.-15. století. Mezi šesti dalšími, jazykově německými kodexy je i třísvazková kronika benediktinského kláštera v Emauzích, zachycující období 1877-1930 (XVI.A.81-XVI.A.83). Také šest rukopisů pochází z 15. století a kromě latinské Historie destructionis Troiae Guidona de Columnis (VIII.B.17) jde o biblické výklady, převážně Knihy žalmů.

Česky

Zpřístupněné hudební tisky

Digitalizace fondů Hudebního oddělení Národní knihovny ČR pokračovala čtyřmi tisky, některé z kodexů byly doplněny i rukopisnými dodatky. U dvou zpřístupněných knih jde o konvoluty hlasových knih vokální polyfonie, pocházející ze 16. století a tištěné v Německu a Švýcarsku, český kancionál z roku 1727 byl vytištěn na Starém Městě pražském a poslední tisk vznikl v Londýně v roce 1781.

Česky

Památníky Severočeského muzea v Liberci

Ze sbírek Severočeského muzea v Liberci byly zpřístupněny dva památníky. Památník Philippa Casimira Le Pieque (inv. č. ST 307) obsahuje zápisy z let 1756-1762, vzniklé na různých místech Německa, 14 z nich je doprovázeno ilustracemi. Záznamy v památníku Johanna Augusta Werlische (inv. č. ST 302) pocházejí z Norimberku a Lipska z rozmezí let 1774-1776 a dva z nich jsou také doplněny výzdobou.

Česky

Zlomky a tisky ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Západočeské muzeum v Plzni v roce 2014 digitalizovalo jednak iluminované zlomky rukopisů, jednak staré tisky. Většina zlomků pochází z notovaného liturgického kodexu a jde o vyřezané drobné iniciály, další fragmenty vznikly v období od 15. století do roku 1745. Staré tisky pocházejí z území Německa (Wittemberg, Lipsko) a Švýcarska (Basilej) z rozmezí let 1504-1517.

Česky

Nově zdigitalizovaná kolekce map z fondů NK ČR

Ve spolupráci s Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým byla v Manuscriptoriu zpřístupněna další část mapové sbírky pražské Národní knihovny. Použití velkoformátového skeneru umožnilo zpřístupnit mapové listy v jediném obrazu a z toho důvodu byly stejně jako v roce 2013 nově digitalizovány i některé z již dříve publikovaných dokumentů. Mapy byly zároveň georeferencovány, což do budoucna představuje první krok pro propojení mapových dat s texty, katalogovými záznamy a vyhledávacím systémem v rámci vývoje uživatelského prostředí Manuscriptoria a integrovaných externích služeb.
Mezi nově zpřístupněnými dokumenty najdeme mapy nejrůznějších částí Evropy a Ruska z druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Pocházejí z Pražské lobkowiczké knihovny, pro niž její zakladatel August Antonín Josef z Lobkowicz († 1803) získal například větší část knihovny Černínů a která představuje rozsáhlou sbírku šlechtických, klášterních i soukromých knihoven z přelomu 18. a 19. století. Mezi nově zpřístupněnými dokumenty se vedle map evropských zemí či jednotlivých regionů nachází také válečné atlasy či mapy jednotlivých tažení na Balkáně proti Turkům. Vzhledem k širokému plošnému záběru této sbírky lze očekávat, že georeferencování těchto map do budoucna umožní takový způsob jejich publikace, který výrazně zvýší jejich využitelnost.

Česky

Stránky