Aktualizace obsahu

Ze sbírek významné vzdělávací instituce založené v 16. století - latinské městské školy v Jáchymově - byl zpřístupněn rukopis notovaného antifonáře s dalšími dodanými texty (sign. LC 3). Písařem a snad i sestavovatelem kodexu byl učitel a hudební skladatel Nikolaus Herman, který v Jáchymově přes 40 let působil. Větší část rukopisu byla napsána zřejmě v roce 1553.

Digitalizace fondů Knihovny Národního muzea v Praze pokračovala v roce 2022 dalšími pěti rukopisy. Středověké kodexy zastupuje soubor patristických homilií a traktátů z konce 14. století, který patřil do knihovny augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem (sign. XIV A 2), homiliář auxerrské školy z první třetiny 15. století (XVIII A 8) a část Starého zákona z první poloviny 15. století (XVIII A 19). Z počátku 16. století pochází rozsáhlý sborník textů českého zemského práva (II C 2) a kolem poloviny 16. století byl napsán kancionál, který obsahuje písně pro období adventu a svátek Narození Páně a podle doloženého místa svého užívání v 19. století je označovaný jako Rychnovský (I A 34).

Regionální muzeum v Teplicích v roce 2022 ze svých sbírek zpřístupnilo další dva novověké rukopisy. Starším z nich je hymnář, doplněný o další části oficia hodinek, který byl napsán roku 1684 v cisterciáckém klášteře v Plasích (sign. Or I 18); mladší rukopis obsahuje přehled části aristotelské filosofie a sestavil jej v roce 1701 profes kláštera v Oseku Hyacint Erbstein (sign. R 2020/26).

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě ze svých sbírek v roce 2022 zdigitalizovalo šest rukopisů z období od konce 17. do začátku 19. století. Dva svazky obsahují záznamy osobního charakteru: jedná se o popis cesty do Říma v letech 1750–1751, kterou podnikli hrabě František Karel Rudolf Swéerts-Špork, jeho manželka Anna Kateřina a syn Jan Kristián (popis sestavil jejich hospodář a služebník Franz Girtler a je zapsán v RK 34), a o deník chirurga a porodníka Ignatze Loringera z přelomu 18./19. století (RK 78). Liturgické rukopisy zastupují breviář se svátky českých světců (RK 6) a německé hodinky (RK 29). Kodex RK 30 obsahuje opis tisku Pantheon Augustinianum a v RK 61 jde o německou sbírku receptů, pořekadel a různých dalších textů.

Hudební oddělení Národní knihovny České republiky ze svých fondů v roce 2022 zpřístupnilo dalších 29 signatur. Jejich většina pochází ze sbírky kapucínského mnicha Barnabase Weisse a byla opsána v období od konce 18. do konce 19. století, kromě sborníků různých autorů jsou mezi nimi zastoupeny např. opisy děl Michaela a Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a Františka Xavera Brixiho. Několik dalších rukopisů obsahuje opisy koncertů pro klavír a orchestr Jana Nepomuka Kaňky. Nejmladším digitalizovaným dokumentem je autografní partitura Kantáty o posledních věcech člověka od Ladislava Vycpálka (59 R 521). Charakterem se od zbytku odlišuje rukopisný tematický katalog knihovny Františka Hniličky, ředitele kůru v Ústí nad Orlicí, pořízený v druhé čtvrtině 19. století (59 rm 21).

Muzeum Českého ráje v Turnově zpřístupnilo v roce 2022 rozsáhlý soubor cukrářských receptů a pokynů, který sestavil po roce 1963 Ladislav Jína (sign. R 228). Text využívá starší zdroje a je doplněn kresbami a rejstříky.

Z fondů Oblastního muzea a galerie v Mostě byl digitalizován středověký sborník rakouského původu, jehož části byly opsány v letech 1419 a 1420, jako místo dokončení je u jedné uveden Bruck an der Mur ve Štýrsku. Autory jednotlivých opsaných teologických textů byli Honorius Augustodunensis, papež Řehoř I., Isidor ze Sevilly, Augustin z Ancony a Richard od Sv. Viktora.

Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna v roce 2022 zpřístupnila dalších 29 novověkých rukopisů ze signaturních oddělení DA IV a DA V. Nejstarším z nich je soubor kázání strahovského opata a doksanského probošta Ondřeje Wernera z druhé poloviny 16. století v kodexu DA IV 53. Po obsahové stránce digitalizované rukopisy obsahují dvě rozsáhlé skupiny textů. První tvoří meditativní spisy, sbírky modliteb a další díla vztahující se k osobní zbožnosti (signatura DA IV), mezi nimiž jsou zastoupeny např. texty jezuity Mikuláše Lenczyckého (DA IV 56 a DA IV 60). Rukopis DA IV 54 je doplněn řadou vlepených nebo vložených rytin. Druhou rozsáhlou skupinu představují opisy přednášek, a to jak z pražského arcibiskupského semináře, tak z pražské univerzity (velká část zpřístupněných rukopisů signatury DA V); některé opisy ale pocházejí i ze studií v zahraničí (DA V 6). Mezi písaři jednotlivých studijních kodexů byli i pozdější opati strahovského kláštera Vincenc Makarius Frank a František Michael Daller.

Regionální muzeum v Mikulově v roce 2022 digitalizovalo sedm rukopisů. Nejstarší z nich pochází z přelomu 14./15. století a obsahuje kázání a teologické texty (MIK 6389). Další dva středověké kodexy vznikly asi v 70. letech 15. století. V prvním je zapsán neúplný výklad Waltera Burleyho k Aristotelově Fyzice (MIK 6378), v druhém první část Teologické sumy Tomáše Akvinského a další, zejména právní texty (MIK 6372). Novověké rukopisy obsahují knihovní katalogy k mikulovským sbírkám, neúplné kvestie k Aristotelovým knihám přírodní filosofie a španělsky psané rozmluvy o lidské přirozenosti složené Joachimem de Vincis pro Maximiliána z Dietrichsteina.

Naprostá většina nově digitalizovaných rukopisů Národní knihovny ČR pochází z českých zemí z období středověku. Z obsahového hlediska jde o pestrý soubor, v němž jsou ve větší míře zastoupeny gramatické texty a učebnice a jejich soubory (V.H.1, V.H.8, V.H.10, V.H.15, V.H.21, V.H.24, V.H.28, V.H.32) a filosofické texty a komentáře užívané při výuce na artistické fakultě pražské univerzity, a to jak v období před husitskými válkami, tak při větším obnovení její činnosti v době kolem poloviny 15. století (V.H.5, V.H.9, V.H.14, V.H.18, V.H.22, V.H.30). Další rukopisy obsahují např. díla církevního práva (sbírka dekretálů Liber Extra v V.H.34, Summa de casibus conscientiae zvaná Summa Pisana v VI.A.13b), biblické výklady (část Postilly litteralis Mikuláše z Lyry v VI.A.1, výklad Lukášova evangelia v VI.A.16, komentář Jana z Walesu ke Zjevení sv. Jana v VI.B.18) nebo soubory patristických homilií (VI.A.3, VI.B.8) a vrcholně středověkých kázání (VI.A.8 mj. s texty Matouše z Krakova, VI.A.20 Bertolda Řezenského, VI.B.1 Jakuba z Voragine, VI.C.8 Konráda z Brundelsheimu a další).