Kodexy Městského muzea a galerie Polička

Z fondů Nostické knihovny ve správě Knihovny Národního muzea byly v roce 2023 zpřístupněny tři svazky. Nejstarším z nich je iluminovaná bible boloňského původu z konce 13. století (sign. Ms f 15). Konvolut z přelomu 14./15. století Ms c 39 obsahuje provinciální statuta hnězdenské arcidiecéze z roku 1420, neúplnou legendu o Třech králích Jana z Hildesheimu a první recenzi Kroniky Čech Přibíka Pulkavy z Radenína. Posledním digitalizovaným kodexem je příručka popisující techniku boje zblízka (fechtbuch) z roku 1618 (sign. Ms b 3).

Národní technická knihovna v roce 2023 zpřístupnila jeden rukopis a soubor sedmi jazykově německých tisků z konce 18. a začátku 19. století. Rukopis (sign. C 1175) pochází asi z roku 1761, nese titul Clavis artis a obsahuje soubor alchymických návodů, jejichž autorství bylo připisováno Zoroastrovi. Pod signaturou B 100 je uložen soubor rytin doprovázející tři textové svazky díla Der praktische Baubeamte, tištěného ve Vídni asi v letech 1797-1798. Další tisky pocházejí převážně z Německa a zabývají se různými odvětvími průmyslu a obchodu.

Ze sbírek Městského muzea a galerie Polička byly v roce 2023 digitalizovány dva novověké rukopisy. Starším z nich je Poručenství dvanácti patriarchů a příběh o Josefovi a Aseneth; kodex vznikl v 17. století, nejspíše jako opis tisku (sign. K 30). Sborník K 74 byl napsán ve třicátých letech 19. století a obsahuje řadu opisů českých evangelických tisků ze 17. století.

Muzeum Českého ráje v Turnově v roce 2023 zpřístupnilo dva drobné jazykově české novověké rukopisy. Starším z nich je soubor lékařských receptů a rad pro domácnost datovaný rokem 1760 (sign. R 12), mladším texty k zaříkávání zloděje a jeho propuštění z 19. století (R 15).

Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna v roce 2023 digitalizovala 22 novověkých rukopisů uložených na signatuře DA V. Jde bez výjimky o zápisky z přednášek konaných od 17. do začátku 19. století v pražském arcibiskupském semináři, na studiích jednotlivých církevních řádů nebo na pražské univerzitě. Mezi přednášejícími se objevují významní církevní představitelé a vyučující své doby, jako byli např. irští františkáni (hyberni) Anthony Farrell a Eduard Tyrrell, premonstráti Gilbert Jan Michael Himmer a Benedikt Johann Nepomuk Pfeiffer, jezuita Martin Eisman nebo cisterciáci Nivard Maschka a Hieronymus Besnecker.

Rukopisné sborníky Serbowka dokumentují činnost a zejména literární a překladatelské aktivity členů spolku Lužických Srbů studujících v Praze a jsou dnes uloženy v Hórnikově lužickosrbské knihovně. V rámci první fáze digitalizace bylo zpřístupněno osmnáct svazků, které pokrývají časová období 1847-1849, 1850-1854, 1856-1859, 1861-1863, 1864-1866, 1883-1884, 1885-1887 a 1888-1890.

Regionální muzeum v Mikulově zpřístupnilo ze svých sbírek v roce 2023 další čtyři rukopisy. Nejstarším z nich je soubor kázání k pohyblivým i pevným svátkům asi z padesátých let 15. století (sign. MIK 6395). Kolem roku 1570 vznikl opis výkladů k právní učebnici Institutiones, založený na přednáškách Erdmanna Kopernika (MIK 6396). K dějinám mikulovské knihovny se vztahuje katalog knižní sbírky Ferdinanda Hoffmanna z Grünbüchlu z druhé poloviny 16. století s mladšími doplňky (MIK 6470). Poslední kodex z 18. století je psán arménsky a obsahuje zásady pro konsekraci kněží a ustanovování jáhnů (MIK 6476).

Městské muzeum a galerie Polička v roce 2022 zpřístupnilo rukopisný sborník českých duchovních písní (sign. K 14) pocházející nejspíše ze 16. století, do něhož byly další texty doplňovány i v mladší době. Jednotlivé písně byly obvykle označovány příležitostmi, kdy se mají zpívat (velká část byla určena k pohyblivým a pevným svátkům církevního roku), notovány byly zpravidla jen jejich počátky.

České farmaceutické muzeum v Kuksu (středisko Univerzity Karlovy v Praze - Farmaceutické fakulty v Hradci Králové) digitalizovalo v roce 2022 dva rukopisy. Autorem kodexu nejspíše z roku 1790 je lékárník Eduard Mengmann (Materia medica oder Artzney Buch, sign. HK475). Druhým rukopisem je matrika Hlavního grémia lékárníků v Praze (sign. HGL, inv. č. 4, kn. 1), která obsahuje záznamy související s jeho agendou – úřední výnosy, seznamy členů a lékáren, záznamy finančního charakteru apod. – připisované postupně od osmdesátých let 18. do dvacátých let 19. století.

Z fondů Vlastivědného muzea v Olomouci byl digitalizován kancionál, označovaný podle svého písaře jako Klabíkův kancionál II (sign. K-24068). Byl napsán v roce 1674 v Želechovicích u Zlína a později byl užíván v Lomnici u Tišnova; postupně byl také doplňován o další písně. Texty základní vrstvy jsou na začátcích zdobeny barevnými iniciálami.