Blog

Knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově v roce 2016 digitalizovala velký soubor novověkých historiografických pramenů. Jsou mezi nimi jednak rozsáhlá díla (německé znění části Pamětí hraběte Viléma Slavaty a svazky Annales Ferdinandei Franze Christopha Khevenhüllera, významné pro sledování vzniku jejich definitivního znění), jednak další prameny věnované jednotlivým klášterům (Strahov, Doksany, Svatý Kopeček u Olomouce).

Soubor 109 zpřístupněných map pochází z 18. a 19. století. Jednotlivé mapy a plány zachycují různé oblasti Evropy, nejvíce je zastoupena Itálie, Rakousko, Uhry, středovýchodní Evropa (Halič, Polsko, Rusko) a země balkánského poloostrova. Kromě geografického znázornění jde také o různé mapy speciální (železniční, poštovní apod.).

Obsahová skladba dalších zpřístupněných středověkých rukopisů Národní knihovny je poměrně pestrá. Kromě nejobvyklejších textů teologických a kazatelských a kodexů liturgických je zastoupena i literatura antická (VIII H 24), texty rétorické (VIII H 22), lékařské (VIII H 34), historiografické (XIII D 7) nebo hagiografické (XIV E 8). Kodexy XIII D 7 a XIII F 12 byly ve středověku součástí knihovny Karlovy koleje pražské univerzity a jsou uvedeny již v jejím nejstarším knihovním soupisu, z velkých středověkých institucionálních knihoven pocházejí také rukopisy augustiniánů kanovníků v Třeboni a cisterciáků ve Zlaté Koruně. Jazykově české rukopisy reprezentují tři biblické svazky, kodexy iluminované zastupuje zejména modlitební knížka VI G 24.

Prvním digitalizovaným dokumentem ze sbírek Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod je evangelická postila Martina Philadelpha Zámrského, která byla vytištěna v roce 1602 v Lipsku. Neúplně dochovaný starý tisk byl zároveň před digitalizací i restaurován.