Notové rukopisy skladeb nejvýznamnějších českých skladatelů

ZELENKA, Jan Dismas (1679–1745)

Missa integra, 1736, 59 R 2033

Rukopis mše nadepsaný jako Missa integra představuje opis Zelenkovy mše Missa Nativitatis Domini (1726) doplněný o části Sanctus-Benedictus a Agnus Dei ze skladatelovy mše Missa Charitatis (1727). Rukopis je nejstarším známým opisem Missy Nativitatis; byl zhotoven roku 1736 pro potřeby kůru sv. Mikuláše na Malé Straně.

Více: STOCKIGT, Janice B. Jan Dismas Zelenka (1679–1745): český hudebník na drážďanském dvoře. Praha, 2018.

MYSLIVEČEK, Josef (1737–1781)

Il gran Tamerlano, Aria, [1771], 59 R 1157

Rukopisná partitura árie M'offende il nemico z opery Tamerlán (libreto Agostino Piovene), která měla premiéru 26. prosince 1771 v Miláně, pochází ze sbírky významného rakouského sběratele hudebních rukopisů Aloyse Fuchse (1799–1853). Od něj je též převzato sdělení, že se jedná o autograf. Doba, kdy Mysliveček operu komponoval, patřila k období jeho uměleckého vrcholu, kdy se stýkal například s Wolfgangem Amadeem Mozartem a jeho otcem Leopoldem.

Více: FREEMAN, Daniel E.: Josef Mysliveček. Praha, Vyšehrad 2022.

REJCHA, Antonín (1770–1836)

Tři dechové kvintety z let 1811, 1817 a 1819, 59 R 1129

Mezi oblíbený žánr všestranného skladatele Antonína Rejchy patřily kompozice pro komorní ansámbly nejrůznějšího obsazení. Přední místo mezi nimi tvoří skladby pro dechové nástroje (flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh a fagot). Kvintety F dur, B dur a D dur komponoval v období svého pobytu v Paříži, kam se odstěhoval z Vídně v roce 1808. Působil zde až do své smrti nejen jako skladatel, ale rovněž jako uznávaný pedagog skladby a teorie, u něhož studovaly velké osobnosti hudebních dějin.

Více: ŠOTOLOVÁ, Olga: Antonín Rejcha. Praha, 1977 nebo táž: Antonín Rejcha. A Biography and Thematic Catalogue. Praha, 1990.

SMETANA, Bedřich (1824–1884)

Z domoviny, dvě dua pro housle a klavír, [1880], 59 R 107

Jediný dochovaný, ale bohužel nekompletní autograf Smetanova slavného dua Z domoviny je zřejmě rukopisem, který byl zaslán k vydání hamburskému nakladateli Hugo Pohle. Skladbu ale nakonec vydal pražský nakladatel Urbánek, mimo jiné proto, že Pohle odmítl uvést titul dvojjazyčně – český název nesměl vedle německé podoby figurovat. Jedná se o jediný notový autograf Bedřicha Smetany uložený v Hudebním oddělení NK ČR.

DVOŘÁK, Antonín (1841–1904)

Klavírní kvartet D dur, op. 23, 1876, 59 R 113

Klavírní kvartet D dur A. Dvořáka je součástí celku pěti jeho skladeb, jež vydalo v letech 1880–1881 berlínské nakladatelství Schlesinger. Celek byl do knihovny získán v roce 1923 pro právě vznikající rukopisnou sbírku oddělení přímo od nakladatele. Jedná se o autografy zejména komorních kompozic, které představují významný materiál pro studium skladatelovy kompoziční práce završené důkladnou revizí před vydáním tiskem.

Více: ŠMÍDOVÁ, Ludmila: Rukopisy Antonína Dvořáka ve sbírce Hudebního oddělení NK ČR.

NOVÁK, Vítězslav (1870–1949)

Lady Godiva, Ouvertura k tragédii Jaroslava Vrchlického, [1907], 59 R 108

Rukopis je jediným dochovaním finálním autografem orchestrální ouvertury Lady Godiva. Skladba byla zkomponována pro slavnostní zahajovací představení v Městském divadle na Královských Vinohradech, které se konalo 24. listopadu 1907. Její první koncertní provedení 1. března 1910 natolik zaujalo ředitele vídeňského nakladatelství Universal Edition Emila Hertzku, že vzápětí uzavřel s V. Novákem dohodu, že vydá tiskem nejméně šest jeho orchestrálních děl.

Více: ŠMÍDOVÁ, Ludmila: Rukopisy Vítězslava Nováka ve sbírce Hudebního oddělení Národní knihovny ČR.

SUK, Josef (1874–1935)

Dramatická ouvertura, [1892], 59 R 109

Partitura Dramatické ouvertury – Sukovy závěrečné práce v kompoziční třídě Antonína Dvořáka na Konzervatoři v Praze – je zapsána pečlivým písmem. Nelze s určitostí stanovit, zda se jedná o částečný nebo úplný autograf. Na předsádce je zapsáno: 'Ve veřejné zkoušce konservatoře provedena poprvé 9. če[r]vence 1892'.

MARTINŮ, Bohuslav (1890–1959)

Duo pro housle a violoncello č. 1, Paříž, 21. ledna 1927, 59 R 1956

V bohaté komorní tvorbě Bohuslava Martinů jsou pro obsazení houslí a violoncella určeny dvě skladby, komponované s velkým časovým odstupem třiceti let. První duo věnoval Martinů dobrému příteli Stanislavu Novákovi a Mauritiu Frankovi, kteří provedli jeho premiéru 17. 3. 1927. Jelikož tiskem Duo vyšlo až v roce 1928, je pravděpodobné, že umělci využili představovaný rukopis.

VYCPÁLEK, Ladislav (1882–1969)

Blahoslavený ten člověk..., kantáta pro sbory, sóla a orchestr na poesii žalmovou, 1932, 59 R 2012



Autografy (průběžná notová skica a skici textů) velké kantátové kompozice zakladatele Hudebního oddělení NK ČR, skladatele Ladislava Vycpálka, žáka Vítězslava Nováka, představují nejen přípravný materiál ke kompozici finální partitury, ale skladatel zde zachytil i následující osudy díla. Na myšlenku oslavit zahraniční odboj a jeho vůdčí osobnost T. G. Masaryka velkou kantátou čerpající texty z knihy žalmů přišel Vycpálek po skončení první světové války. Záměr se mu podařilo uskutečnit asi o desítku let později, v letech 1931–1933, kdy si upravil a přeskupil texty žalmů Bible kralické a zkomponoval na ně rozsáhlé dílo pro sbor, sóla a orchestr.