Hudební tisky ze 17. až 19. století

LUYTHON, Carl (1557–1620): Liber I. Missarum..., Pragae, apud Nicolaum Straus, 1609, 59 A 10477

Nejvýpravnější hudební tisk české provenience předbělohorské doby obsahuje vícehlasé mše Carla Luythona, varhaníka a kapelníka na rudolfinském dvoře. Text a noty – knihtisk, iniciály – dřevořez.

Více: DANĚK, Petr: Labutí píseň rudolfinské polyfonie: Liber I missarum Charlese Luythona.

VISÉE, Robert de (cca 1620–1725): Livre de guitarre dediée au Roy..., Paris, Bonneuil, [1682], 59 E 9863

Původní tisk francouzské loutnové tabulatury předního loutnisty na dvoře Ludvíka XIV., obsahující pět barokních tanečních suit.

JACOB, Gunther, OSB (1685–1734): Acratismus pro honore Dei..., op. 2, Pragae, apud Paulum Lochner Bibliopolam Norimbergensem, 1725, 59 A 10470

Sbírku čtyř mešních ordinárií a jednoho rekviem zkomponoval pražský skladatel, benediktin Gunther Jacob, na podnět norimberského knihkupce a nakladatele Paula Lochnera, jenž také vydání sbírky financoval. Jacob sbírku dedikoval hraběti Františku Josefu Černínovi. Rozsáhlý tisk sestávající z deseti samostatných partů byl podruhé vydán hned v roce 1726 a doznal značného rozšíření po celé střední Evropě.

Více: HUGO, Robert: P. Gunther Jacob OSB (1685–1734). Život a dílo nebo Jacob, Gunther: Missa Dei Filii Dominicalis.

MOZART, Wolfgang Amadeus (1756–1791): Idomeneo Re di Creta […] aggiustata per il Piano Forte di Giov. Wenzel, Leipzig, bey Schmidt und Rau, 1797, 59 A 636

Vůbec první klavírní výtah Mozartovy opery Idomeneo vytvořil varhaník pražské Svatovítské katedrály Johann Wenzel (1762–1831). Byl pořízen z Mozartovy originální partitury, jak je uvedeno v subskripci na tuto edici, vypsanou skladatelovou vdovou Konstancí roku 1795. Na vydání tisku se pravděpodobně výrazně finančně podílela Josefína Dušková. Titulní list zdobí rytina pražského výtvarníka Johanna Berky zobrazující výjev z desáté scény prvního jednání dotyčné opery. Johann Wenzel vytvořil rovněž klavírní výtahy Kouzelné flétny a posledních tří Mozartových symfonií.

Více: JONÁŠOVÁ, Milada: Italská opera 18. století v Praze – Mozartovým Titem skončila 1807 italská stagiona v Praze a táž: Eine Aufführung der g-moll-Sinfonie KV 550 bei Baron van Swieten im Beisein Mozarts, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien 20, Tutzing 2011, s. 253–268.

TOMÁŠEK, Václav Jan (1774–1850): Bürgers Lenore ..., [Praha, vlastním nákladem, 1805], 59 A 250

Námět Lenory Gottfrieda Augusta Bürgera, příbuzný Erbenově baladě Svatební košile, avšak s nešťastným koncem, byl svého času oblíbený a již před Tomáškem zhudebňovaný. Frontispis je umělecky hodnotnou mědirytinou podle návrhu Josefa Berglera, prvního ředitele pražské Akademie výtvarných umění v Praze, již vypracoval rytec Václav Schuldes. Dle Tomáškovy autobiografie byla čerstvě vydaná skladba Lenore přímým impulsem, který vedl hraběte Jiřího Buquoye, toho času Tomáškova žáka klavírní hry, k naléhavé prosbě, aby Tomášek zanechal právnických studií a vstoupil do jeho služeb.

České národní písně. Böhmische Volkslieder, Praha, Karel Barth, 1825, 59 A 6391

První tištěná sbírka českých lidových písní a tanců obsahuje 300 českých písní (1. oddíl), 50 německých písní a 50 tanců (2. oddíl) a texty písní s předmluvami. Materiál pochází z tzv. Guberniálního sběru, především z tzv. Kolovratského rukopisu Friedricha D. Webera, a dalších zápisů. Některé písně poskytl obrozenec a sběratel lidové poezie Jan Jeník z Bratřic. Sbírku sestavil Jan Ritter z Rittersberku ve spolupráci s F. D. Weberem.

Více: MARKL, Jaroslav: Nejstarší sbírky českých lidových písní.

Salonní, virtuózní a taneční hudba 19. století

Ve sbírce Hudebního oddělení jsou četně zastoupeny domácí tisky příležitostné hudby 19. století, zejména z Prahy.

První tisky skladeb nejvýznamnějších českých skladatelů

Sbírka obsahuje rovněž některá cenná vydání skladatelů Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a dalších.