Národní technická knihovna v roce 2025 zpřístupnila sedm rukopisů z období od poslední třetiny 18. do druhé poloviny 19. století. Nejstarším z nich je pojednání F. J. Höflera Ob die Erziehung oder der moralische Charakter einer Nation für das erste Grundgesetz aller Staaten angenommen werden könne z roku 1770 (sign. St 182), dále jsou zastoupeny zápisy z přednášek Johanna Friedricha Augusta Göttlinga a Franze Antona Hergeta, dílo Františka Josefa Gerstnera Bericht über den Zustand der Elbeschiff-Fahrt im Jahre 1822 (sign. St 428), zpráva o londýnské průmyslové výstavě konané roku 1851 a studentské výpočty.
Oblastní muzeum a galerie v Mostě zpřístupnilo ze svých fondů v roce 2025 dalších šest novověkých rukopisů. Převážně jde o jazykově německé modlitební knížky z 18. století, tomuto obsahovému zařazení se vymyká jednak sborník lékařských a kuchařských rad a receptů (sign. 118/Ruk), jednak sborník kázání, provinciálních ustanovení a dalších dokumentů františkánského řádu, který sestavil v roce 1743 provinciál Matthias Kollnberger.
Ze sbírek Muzea a galerie v Prostějově byly v roce 2025 digitalizovány tři rukopisy z 18. a 19. století. Jde jednak o opisy divadelních her Jana Nepomuka Štěpánka Čech a Němec aneb Mlejn na hranicích (sign. Br 100) a Emanuela Schikanedera Jan Dolinský aneb Krevní právo (sign. Br 103), jednak o jazykově německou modlitební knížku (sign. Br. 119).
Ze souboru knih Latinské školy v Jáchymově byla v roce 2025 digitalizována Kosmografie Klaudia Ptolemaia. Inkunábuli vytiskl v Ulmu v roce 1486 Johann Reger pro nakladatele Justa de Albano. Vydání obsahuje i 32 dřevořezových mapových tabulí, které byly v tomto exempláři kolorovány, jednoduchou barevnou výzdobu mají i iniciály. Rukopisné marginálie dokládají používání tisku v 16. století. Jáchymovské knihovně svazek daroval v roce 1580 Jiří Hohreuter.
Muzeum Českého ráje v Turnově v roce 2025 zpřístupnilo česky psaný rukopis z poloviny 18. století (sign. R 7), který obsahuje převážně kuchařské recepty, ale i rady lékařského a zvěrolékařského charakteru nebo návod na přípravu inkoustu.
Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna pokračovala v digitalizaci rukopisů uložených pod signaturami DB II až DB IV. Obsahově jde o pestrou směs jazykově latinských, německých a českých kodexů, výjimečně je zastoupena i francouzština. Dvojice nejstarších rukopisů pochází z třetí čtvrtiny 16. století a obsahuje kázání Jana Mystopola (sign. DB IV 12, DB IV 13). Většina kodexů ale vznikla v 17. a 18. století a jejich rozsáhlou skupinu představují modlitební knížky, kromě nich jsou zastoupena i díla právní (sign. DB IV 3, DB IV 11, DB IV 15, DB IV 16), kázání, řeči a jejich soubory (DB IV 10, DB IV 18), breviář z kláštera sv. Michaela v Hildesheimu (DB III 2), sbírka básní (DB II 25) a církevních zpěvů (DB II 28), divadelní hra (DB III 1), soubor hospodářských předpisů z panství Opočno (DB IV 8) nebo katalog osob české premonstrátské cirkarie (DB II 40).
Regionální muzeum v Mikulově v roce 2025 digitalizovalo dalších osm novověkých rukopisů. Homogenní skupinu mezi nimi tvoří katalogy mikulovské dietrichsteinské knihovny a různých jejích částí, příp. celků, které do této knihovny vplynuly (sign. MIK 6394, MIK 6478/2, MIK 6479, MIK 6480). Dále jde o rozmanité texty z oblasti genealogie, práva a gramatiky, z nichž nejstarším je svazek MIK 2630 s různými poznámkami k výuce latiny.
Muzeum hlavního města Prahy v roce 2024 digitalizovalo čtyři rukopisy. Nejstarší z nich vznikl na konci 14. století (sign. H 008975) a obsahuje soubor listů věnovaných osobě sv. Jeronýma, výklad modlitby Pater noster a neúplný opis díla Guida de Columnis Historia destructionis Troiae. Ostatní pocházejí ze 16. století. Na jeho počátku byl pro kostel P. Marie před Týnem opsán misál (sign. HD 001272), z roku 1552 pochází kniha invitatorií určená pro chrám sv. Víta a zhotovená v dílně Jana Táborského z Klokotské Hory (sign. H 009261) a v letech 1581-1582 byl napsán graduál věnovaný kostelu sv. Vavřince pod Petřínem (HD 001270).
V roce 2024 byla ze sbírek Královské kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovské knihovny zpřístupněna první část rukopisů sběratele a merkantilisty Jana Kryštofa Bořka (sign. DB I 1-7 a DC I 1-6). Jde o třetí redakci sbírky jeho dokumentů, která vznikala od konce druhého desetiletí 18. století (předmluvy některých svazků jsou datovány 1718 a 1719) do konce dvacátých let. V jednotlivých svazcích jsou shromážděny různé zprávy týkající se jak minulosti českých zemí, tak i Bořkovy současnosti - často jde o opisy úředních písemností souvisejících s jeho úřední a ekonomickou činností.
Z fondů knihovny Kanonie premonstrátů v Nové Říši bylo v roce 2024 zpřístupněno dalších pět rukopisů. Tři z nich jsou středověké - dva pocházejí z českých zemí a mladší z nich (sign. NŘ 14) obsahuje různé výklady pocházející nejspíše od husitského kazatele Václava z Dráchova. Třetím středověkým kodexem je sborník modliteb a meditativních textů napsaný v kolínské arcidiecézi (NŘ 69). Obsah novověkých rukopisů tvoří kolorovaný erbovník (NŘ 88) a spis jezuity Jana Nádasiho Tristes annuae desertorum Societatis Jesu (NŘ 55).
