Manuscriptorium

Tématicky homogenní kolekci tvoří 14 digitalizovaných map ze sbírek knihovny Západočeského muzea v Plzni. Jednotlivé mapy vznikaly v časovém období 1781-1842 (většina, jejichž autorem je Emanuel Recht, ve třetím desetiletí 19. století) a zachycují Plzeň a její okolí.

This thematically homogeneous collection consists of 14 digitised maps from the holdings of the West Bohemian Museum in Pilsen. The respective maps date from the period 1781-1842 (the majority were created by Emanuel Recht in the 1830s) and they record Pilsen and the surrounding area.

The vast majority of newly digitised documents come from the holdings of the National Library of the Czech Republic. The codices now made available are frequently illuminated. The range of their content is very extensive ̶ from the Bible and liturgical manuscripts (missals of the Cistercian monasteries and the Prague diocese) to minor books of hours, prayers and psalms (notably the Prayer Book of King Ladislav Pohrobek, Teplá MS.c.87) to theological manuscripts (a number of which come from the library of the Monastery of Augustinian Canonicals in Třeboň) and legal and rhetorical manuscripts. Of considerable importance for the history of Czech literature is the manuscript XVII.B.13, which contains the Czech Sunday Postil of Jan Hus and an anthology of moralistic and medieval “fiction” (XVII.B.6) in which, in addition to further minor works by Jan Hus, the Trojan Chronicle of Guidon de Columna, Barlaam and Josaphat in the translation by Tomáš ze Štítného and the Pseudo-Callisthenic Chronicle of Alexander the Great are recorded. Additionally, scarce balneological prints from the holdings of the Karlovy Vary Regional Museum and an incunabulum, the so-called Kutná Hora Bible from the Czech Silver Museum in Kutná Hora.

Naprostá většina nově digitalizovaných dokumentů pochází ze sbírek Národní knihovny ČR. Zpřístupněné kodexy jsou často iluminátorsky zdobené. Jejich obsahové spektrum je značně široké: od bible a rukopisů liturgických (misály cisterciáckých klášterů a pražské diecéze) přes drobné kodexy hodinek, modliteb a žalmů (zde vyniká Modlitební knížka krále Ladislava Pohrobka, Teplá MS.c.87) po rukopisy teologické (řada z nich pochází z knihovny kláštera augustiniánů kanovníků v Třeboni), právní a rétorické. Velmi významný pro dějiny české literatury je rukopis XVII.B.13, který obsahuje Českou nedělní postilu Jana Husa, a sborník morálních a středověkých "beletristických" textů XVII.B.6, v němž jsou kromě dalších drobných děl Jana Husa zapsány i Trojánská kronika Guidona de Columna, Barlaam a Josafat v překladu Tomáše ze Štítného a Pseudo-Kallisthenova Kronika o Alexandru Velikém. Dále byly zpřístupněny i vzácné balneologické tisky ze sbírek Krajského muzea Karlovarského kraje a prvotisk tzv. Kutnohorské bible z Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

The most extensive collection of newly digitised documents comes from the holdings of the National Library of the Czech Republic. A large proportion of these comprises illuminated codices. In terms of content, a homogeneous group is the books of hours of French origin from the former Prague Lobkowicz Library. The most highly prized item here is the decoration of the MS XXIII.F.198 dating from around 1420. Further illuminated manuscripts include the Bible or parts of it (Section 72, XXIII.B.1); others are frequently introduced by an initial enclosing an illustration of the author, thus in MS XIII.B.14 we find Bartholomew of Urbino and in Codex VIII.C.3 John Wyclif. One of the oldest Latin fragments is that of a psalter originating in Regensburg at the end of the 8th century (III.F.22). Hebrew MSS are represented by the Cheb Bible (XVIII.F.6) and significant for Czech literary history is an antiphonary recording Bohemian Easter plays (XVII.E.1). The holdings of the Department of Music in the National Library of the Czech Republic contribute mainly liturgical MSS. A further extensive set of newly released documents comes from the Olomouc Research Library – mainly MSS from the library of the Carthusian Monastery in Dolany – including legal, theological and homiletic works. Smaller numbers of digitised MSS and prints are today deposited in the Museum of Western Bohemia in Pilsen (two elevations to the aristocracy proclaimed by Rudolf II), in the Institute of Ethnology of the Academy of Sciences of the Czech Republic and the National Library of the Republic of Kazakhstan.

Nejrozsáhlejší soubor nově digitalizovaných dokumentů pochází ze sbírek Národní knihovny České republiky. Jejich velkou část tvoří iluminované kodexy. Obsahově homogenní skupinu představují původem francouzské knihy hodinek z bývalé pražské lobkowiczké knihovny, z nichž nejvýše je hodnocena výzdoba rukopisu XXIII.F.198 z doby kolem roku 1420. Další iluminované rukopisy obsahují Bibli nebo její části (Osek 72, XXIII.B.1), jiné jsou často uvedeny iniciálou s vyobrazením autora, tak najdeme v rukopise XIII.B.14 Bartoloměje z Urbina nebo v kodexu VIII.C.3 Johna Wyclifa. K nejstarším latinským zlomkům náleží fragment žaltáře, pocházející z Řezna z konce 8. století (III.F.22). Hebrejské rukopisy zastupuje Chebská bible (XVIII.F.6), pro dějiny české literatury je významný antifonář se zápisem českých velikonočních her (XVII.E.1). Převážně liturgickými rukopisy přispěly sbírky hudebního oddělení NK ČR. Další rozsáhlejší soubor nově zpřístupněných dokumentů pochází z Vědecké knihovny v Olomouci - rukopisy většinou pocházejí z knihovny kláštera kartuziánů v Dolanech, po obsahové stránce je zastoupena literatura právní, teologická i homiletická. Menší počty digitalizovaných rukopisů a tisků jsou dnes uloženy v Západočeském muzeu v Plzni (dvě povýšení do šlechtického stavu, vydaná Rudolfem II.), Etnologickém ústavu Akademie věd ČR a Národní knihovně republiky Kazachstán.

The greater proportion of the newly digitised documents comprises manuscripts from the holdings of the National Library of the Czech Republic. These are principally codices with theological and liturgical content, many illuminated. From the perspective of the history of book illumination the most interesting of them is the so-called Kutná Hora Gradual (actually an antiphonary: shelf mark XXIII.A.2), and abundant illustrative drawings also complement the work by Tomáš z Cantimpré De natura rerum libri XX (X.A.4). Medieval “recreational” literature is represented by the Chronicle of Alexander the Great, depicting the ruler in the first initial (XVII.H.4). Two friendship albums of different content were compiled by Jaroslav Lavín z Ottenfeldu and Přibík Jeníšek z Újezda. Contributions from the holdings of the National Museum Library include the Diary of Squire Jaroslav on the journey of a Bohemian emissary to the king of France in the year 1464 (I F 47). Digitisation of the holdings of the library of the Institute of Military History in Prague has also continued, as well as of collections of leaflets from the era of the Thirty Years War in the National Archives (Wallenstein Library in Doksy Chateau) and several individual items have also been contributed by the Museum of Western Bohemia in Pilsen.

Největší část nově digitalizovaných dokumentů tvoří rukopisy ze sbírek Národní knihovny České republiky. Převážně jde o kodexy teologického a liturgického obsahu, často iluminované - z hlediska dějin knižní malby je nejzajímavější tzv. Kutnohorský graduál (ve skutečnosti antifonář, signatura XXIII.A.2), množstvím ilustračních kreseb je doplněno i dílo Tomáše z Cantimpré De natura rerum libri XX (X.A.4). Středověkou "zábavnou" literaturu zastupuje Kronika o Alexandru Velikém s vyobrazením panovníka v úvodní iniciále (XVII.H.4). Obsahově odlišné jsou dva štambuchy, jejichž pořizovateli byli Jaroslav Lavín z Ottenfeldu a Přibík Jeníšek z Újezda. Ze sbírek Knihovny Národního muzea pochází mj. Deník panoše Jaroslava o cestě českého poselstva k francouzskému králi roku 1464 (I F 47). Pokračovala rovněž digitalizace fondů knihovny Vojenského historického ústavu v Praze a letákové literatury z období třicetileté války ze sbírek Národního archivu (fond Zámecká knihovna Valdštejnů na zámku v Doksech), několika jednotlivostmi přispělo také Západočeské muzeum v Plzni.