Nejrozsáhlejší soubor nově digitalizovaných dokumentů pochází ze sbírek Národní knihovny České republiky. Jejich velkou část tvoří iluminované kodexy. Obsahově homogenní skupinu představují původem francouzské knihy hodinek z bývalé pražské lobkowiczké knihovny, z nichž nejvýše je hodnocena výzdoba rukopisu XXIII.F.198 z doby kolem roku 1420. Další iluminované rukopisy obsahují Bibli nebo její části (Osek 72, XXIII.B.1), jiné jsou často uvedeny iniciálou s vyobrazením autora, tak najdeme v rukopise XIII.B.14 Bartoloměje z Urbina nebo v kodexu VIII.C.3 Johna Wyclifa. K nejstarším latinským zlomkům náleží fragment žaltáře, pocházející z Řezna z konce 8. století (III.F.22). Hebrejské rukopisy zastupuje Chebská bible (XVIII.F.6), pro dějiny české literatury je významný antifonář se zápisem českých velikonočních her (XVII.E.1). Převážně liturgickými rukopisy přispěly sbírky hudebního oddělení NK ČR. Další rozsáhlejší soubor nově zpřístupněných dokumentů pochází z Vědecké knihovny v Olomouci - rukopisy většinou pocházejí z knihovny kláštera kartuziánů v Dolanech, po obsahové stránce je zastoupena literatura právní, teologická i homiletická. Menší počty digitalizovaných rukopisů a tisků jsou dnes uloženy v Západočeském muzeu v Plzni (dvě povýšení do šlechtického stavu, vydaná Rudolfem II.), Etnologickém ústavu Akademie věd ČR a Národní knihovně republiky Kazachstán.
Continue reading...