V průběhu novověku se záběr historiografických děl postupně mění. Méně časté bývá zaměření na dějiny světa či státu, naopak častější jsou zachycení významných událostí, dějů jednotlivých měst nebo záznamy o životě jednotlivců, ať již psané deníkovou formou nebo zpracovávané s časovým odstupem. Na rozdíl od dřívějšího období také historiografická díla zpravidla bývají méně opisována – buď se dočkají vydání tiskem, nebo existují jen v jednom nebo nemnoha exemplářích.
- Bartoše písaře Kronika Pražská od r. 1524 až do konce r. 1530
- Rukopis obsahuje Kroniku o bouři pražské roku 1524 Bartoše písaře, pojednávající z velké části o bojích uvnitř pražských měst ve třetím desetiletí 16. století.
- Akta těch všech věcí, které sau se mezi ... Ferdinandem ... českým králem a některými osobami ... léta 1547 zběhly
- Pod titulem Akta těch všech věcí, které sou se mezi ... Ferdinandem ... českým králem a některými osobami ... léta 1547 zběhly byla v roce 1547 vydána sbírka dokumentů o protihabsburském odboji, kterou nechal sestavit Ferdinand I. a která svým zaměřením vyjadřuje panovníkův postoj.
- Akta nebo knihy památné čili historie oněch dvou nepokojných let v Čechách 1546 a 1547 (Diarium, Acta rerum gestarum to jest dennopis za našeho času v Čechách bouřlivých let 1546 a 1547)
- Sborník historických spisů
- Oba rukopisy obsahují dílo Akta nebo knihy památné čili historie oněch dvou nepokojných let v Čechách 1546 a 1547, které napsal staroměstský měšťan Sixt z Ottersdorfu jako polemiku s oficiálním vylíčením událostí těchto dvou let v předchozím tisku. Druhý rukopis zachycuje i popis jednání o Českou konfesi, jichž byl Sixt rovněž účastníkem.
- Egerische Chronik
- Německy psaná chebská kronika Pankráce Engelharta z Haselbachu byla napsána ve třetí čtvrtině 16. století, zahrnuje vyprávění o historii města od jeho počátku do roku 1560 a je doplněna řadou vyobrazení událostí z dějin města.
- Paměti plzeňské (Paměti, kronika města Plzně)
- Plzeňské paměti Šimona Plachého z Třebnice (+ 1609) v tomto rukopisu jsou autorovým autografem. Pro sestavení zpráv ze staršího období Šimon Plachý využíval různé prameny, k nimž měl jako městský písař přístup, jádro tvoří zprávy z doby jeho života.
- Paměti
- Paměti Mikuláše Dačického z Heslova a záznamy rodiny Dačických z Heslova
- Oba kodexy obsahují rodovou kroniku, označovanou jako Paměti Mikuláše Dačického z Heslova. Ten žil v Kutné Hoře a postupně sestavil, zredigoval a doplnil do současné podoby záznamy svých předků.
- Heinrich Hiesserle von Chodaw (Jindřich Hýzrle z Chodů, Chodova): Reiss-Buch und Leben
- Jde o autobiografii vojáka a diplomata Jindřicha Hýzrla z Chodů sepsanou na základě deníků v několika etapách během první poloviny 17. století. Řadu událostí z jeho života doprovázejí kresby.
- I. Tanner: Epitome historica civitatis Plsnae in Bohemia
- Epitome historica rerum Civitatis Plsnae
- Oba kodexy obsahují upravené opisy díla Jana Tannera Historia urbis Plsnae, první z nich s různými doplňky.
- Paměti, výpisky
- Rukopis obsahuje osobní paměti a výpisky písmáka a bukovinského rychtáře Josefa Dlaska. Jejich text je výjimečným svědectvím příslušníka nižších společenských vrstev první poloviny 19. století.