Staré letopisy české představují souborné označení pro několik desítek textů, popisujících události od 14. do první poloviny 16. století. Označení Staré letopisy české pochází od jejich prvního editora, Františka Palackého, a jednotlivé texty, které se od sebe více či méně liší zněním i rozsahem, se označují písmeny abecedy. Jejich vzájemné vztahy, podíl jednotlivých autorů a další otázky jsou stále předmětem zkoumání.
- Sborník kronik a náboženských spisů
- Sborník kronik a náboženských spisů z poloviny 15. století má na f. 243r-252r zapsán text a Starých letopisů.
- Varii textus historici
- Rukopis z druhé poloviny 15. století obsahuje kromě dalších historiografických děl na f. 249r-265r text D.
- Letopisové etc. Staré letopisy...
- Písař zachoval v kodexu z doby kolem roku 1510 kromě právních textů i dvojici Starých letopisů (f. 36r-117r a 118r-173r).
- Právní sborník Jana Trubače. Staré letopisy.
- Právní sborník Jana Trubače z roku 1518 obsahuje text K Starých letopisů na f. 129r-328r.
- Vyšehradský sborník právní. Staré letopisy.
- Tzv. Vyšehradský právní sborník z počátku 16. století zaznamenává opět dvojici textů Starých letopisů. První z nich na f. 226r-242v F. Palacký nepoužil, druhý na f. 243r-288v označuje písmenem O.
- Staré letopisy. Text L
- Poškozený rukopis ze 16.-17. století zachycuje znění textu L Starých letopisů.
- Kronika starodávní všelijakých příběhů v království českým
- Sborník právních knih, opisů a výtahů listin a letopisných záznamů vznikal v průběhu 16. a počátku 17. století. Na f. 120r-139r obsahuje nejstarší známou redakci textu C Starých letopisů, na f. 139v-218r nejstarší známou redakci textu I.