Většina rukopisů této virtuální sbírky je z fondu Národní knihovny České republiky; další rukopisy jsou z Univerzitní knihovny v Bratislavě a jednotlivé tituly též ze Západočeského muzea v Plzni a z Národní knihovny Kazachstánu v Almaty.
Charakteristika sbírky Národní knihovny České republiky
Sbírka perských rukopisů je co do obsahu velmi rozmanitá, velkou většinu však tvoří poezie. Můžeme v ní najít básnické sbírky perských autorů od těch nejznámějších až po ty, kteří se nevyskytují v běžných přehledech perské literatury. Sbírka dále obsahuje výbory perské poezie, literární biografie (Ázar) a listy (munša'át) známých autorů. Dobře je zde zastoupena také mystická literatura, tazkiry (příběhy ze života slavných básníků a mystiků) a naučná próza. Několika svazky je zde zastoupena také filozofie, logika, geografie a geomantika. Ve sbírce se nachází větší počet historiografických děl a několik astronomických a lékařských pojednání. Nechybí ani svazky s náboženskou tématikou. Pod signaturu XVIII B patří také několik rukopisů alespoň zčásti psaných turecky - jedná se o výklady perských děl (Sa'dí) v osmanštině, osmansko-perské slovníky a perskou poezii od tureckých autorů. Dále je zde třemi svazky zastoupena tádžická perská literatura (básník Hilálí) a literární tvorba ministra mogulského císaře Akbara Abu'l-Fazla b. Šajch Mubárak 'Allámího (dva svazky dopisů a Akbarnáme).
Nejstarší rukopis se datuje do roku 792 A.H. (Nizámí, sig.č. 114). Co se týče rozsahu, můžeme ve sbírce najít svazky obsahující několik málo stran nebo i knihy čítající přes tisíc stran. Rukopisy mají na předních i zadních stranách připsaná četná exlibris, případně razítka majitelů (jedná se hlavně o osmanské sběratele; je tu kupříkladu i kniha z knihovny Muhammada 'Alího). Vazby jsou buď původní kožené, případně malované (kádžárovské), zdobené zlatem, nebo se jedná o osmanské vazby a převazby. Knihy byly napsány převážně na území dnešního Íránu, jsou tu však svazky, které byly zhotoveny v Osmanské říši, ve střední Asii nebo Indii.
Co se týče technické a estetické stránky rukopisů, i zde panuje velká rozdílnost. Papír je různé kvality, někdy bývá barevný nebo má barevné skvrny. U nedatovaných rukopisů bývá často dobrým vodítkem k určení datace, případně i místa vzniku. Estetická úprava textu je přímo závislá na jeho literárním žánru; jedná-li se o poezii nebo veršovanou epiku, jsou dva až čtyři sloupce na každé straně od sebe odděleny čarami a orámovány dalšími linkami a čarami. Leckde však jakékoliv rámování a dělení textu zcela chybí. U prozaických děl kam spadají i všechna díla naučná, bývá souvislý text pouze orámován. V některých svazcích bývají na okrajích stránek připsány četné poznámky a vpisky - hlavně v perštině a osmanštině. První dvě stránky bývají zdobeny - několika zběžně nakreslenými čarami počínaje a nádhernými, pracnými a zlatem zdobenými ornamenty konče. Několik rukopisů (87, 88, 113, 146) obsahuje miniatury. Jejich počet kolísá mezi jednou a rekordními 62 miniaturami (146) v jednom svazku. Tak jako se v tureckých rukopisech objevují části psané persky, tak i v perských rukopisech se objevují pasáže psané osmansky a arabsky. Jedná se převážně o svazky svázané z několika menších svazků různé provenience.