Vynález knihtisku znamenal pro zhotovování knih převrat. Dřívější opisování bylo nahrazeno daleko rychlejší výrobou mnoha identických exemplářů. Nešlo jen o knihy – stejně byly tištěny i formuláře stejného znění, do nichž se při použití ručně doplňovalo jen jméno nebo jiné údaje (taková je i odpustková listina ve prospěch boje proti Turkům z roku 1454, snad z tiskárny Jana Gutenberga). Rukopisná kniha se po rozšíření knihtisku začala přesouvat do oblastí, v nichž jeden exemplář dostačoval. Rychlost šíření knihtisku dokládá fakt, že do roku 1500 (což je zároveň časová hranice oddělující inkunábule od starých tisků) existovalo ve více než 250 evropských městech přes tisíc tiskáren.
První tištěné knihy vzhledem navazovaly na tradici rukopisné knihy. Teprve postupně se u nich začal objevovat titulní list vyhrazený pro jasné uvedení obsahu a případně autora. Také v nich mohl být vynecháván prostor pro ruční doplnění iniciál, případně byla jejich dřevořezová výzdoba dodatečně kolorována.
Do Čech se znalost knihtisku dostala v polovině 70. let 15. století. Předmětem odborných sporů je stále otázka nejstarší české inkunábule – nynější bádání se kloní spíše k tomu, že jí byla statuta Arnošta z Pardubic z roku 1476. Jejich tiskaře, působícího v Plzni, neznáme jménem (což není pro období 15. století výjimka) a právě podle tohoto jeho díla jej označujeme jako Tiskaře Arnoštových statut.
Do roku 1500 vznikly na území Čech a Moravy tiskárny v Plzni, Vimperku, Brně, Praze, Kutné Hoře a Olomouci, v některých z těchto měst jich bylo přitom více. Na území Čech převažovala jazykově česká produkce, méně je zastoupena latina, na Moravě je naopak hlavní latina doplněná němčinou. Mezi necelými sedmi desítkami inkunábulí vytištěných na území Čech a Moravy jsou zastoupena různá vydání bible nebo jejích částí, knihy liturgické, zábavná literatura a minucí (kalendáře s návody k pouštění žilou, obvykle v rozsahu jen jednoho listu), ostatní žánry jsou ještě nepočetné.
- Litterae indulgentiarum pro tuitione fidei contra Turcos et defensione Cypri (Odpustková listina ve prospěch boje proti Turkům a obrany Kyperského království)
- Statuta provincialia de anno 1349 cum tractatu De tribus punctis religionis christianae
- Nový zákon se signetem
- Missale Pragense
- Dlabačův Nový zákon
- Historia destructionis Troiae (Trojánská kronika)
- Bible, Starý a Nový zákon - Pražská bible
- Nový zákon ilustrovaný
- Legenda aurea sanctorum (Pasionál čili Knihy o životech svatých)
- Bible kutnohorská
- Chronica Hungariae (Chronica Hungarorum)
- Almanach (Minucí) na rok 1497
Národní knihovna ČR, 39.H.30, f. 1r- Neúplně dochovaná odpustková listina s rukou doplněnými údaji, snad z tiskárny Jana Gutenberga.
Knihovna Národního muzea, IV.B.24, f. 41v- Upálení Jana Husa v dodatku k Pasionálu, tištěném samostatně pro utrakvistickou klientelu. Kolorovaný dřevořez i doplněná bordurová výzdoba stránky vzhledem připomínají rukopis.
Národní knihovna ČR, 42.D.36, f. 199r- Dřevořez s činy milosrdenství a zavražděním sv. Václava v českém Pasionálu z roku 1495.
Národní knihovna ČR, 41.C.49, f. 1v- Putování Hunů v Uherské kronice Jana z Turce (Johannes de Thurocz), vytištěné v Brně roku 1488.
Národní knihovna ČR, 39.H.9, f. 1r- Zlomek minucí na rok 1497 je jediným známým exemplářem této inkunábule.