Blog

Jste zde

13
Čer

Tisky Západočeského muzea v Plzni

Západočeské muzeum v Plzni v roce 2018 digitalizovalo jednu inkunábuli a dva staré tisky. Inkunábule, část bible doplněná různými výklady (sign. 502 A 009), byla vytištěna v Benátkách v roce 1495 a její vazba byla zhotovena v polovině 16. století pro papeže Pavla IV. Starší tisk obsahuje dvojici děl vytištěných v Norimberku v druhé polovině 17. století s ukázkami kaligrafického písma, mladší, Anweisung zu der allgemeinen Reiß und Zeichnung-Kunst Johanna Georga Seillera, pochází z roku 1757 z Curychu.

17
Dub

Novověké rukopisy Královské kanonie premonstrátů na Strahově

Ze sbírek knihovny Královské kanonie premonstrátů na Strahově bylo v roce 2018 zpřístupněno 28 novověkých rukopisů, převážně ze dvou tematických skupin. Šlo jednak o památníky (štambuchy), jednak o historiografické prameny zejména z městského prostředí. Do první skupiny patří například památníky Matouše Günthera (DG IV 27), Josefa a Rudolfa Lidla z Myslova (AD VII 81), Michala Schumanna a Kašpara Caselia (AD IV 123), Adama Lehnera z Kouby (DF IV 24) nebo Kryštofa Schillinga (AD XIII 22), památníkové záznamy obsahuje také zápisník Jáchyma a Jana z Nostitz (DB V 12). Historiografické texty a soubory excerpt k dějinám jednotlivých měst jsou spojeny v první řadě s Prahou, u níž jde kromě sborníku DJ II 8 o díla Andrease Jakoba Vogdta (DJ II 10, DJ II 13) a Václava Jakše (DH III 20). Z dalších měst jsou zastoupeny Český Brod (DF IV 42, DD II 5), Kouřim (DG II 36), Litoměřice (DA IV 1, DA IV 12), Mladá Boleslav (DF V 10, DG III 41), Plzeň (DC III 15, DD III 1) a také slezský Bolesławiec (DB V 48). Ze šlechtického prostředí pochází rodová kronika, kterou sestavil Johann Georg von Höpflingen und Bergendorf (DG I 6), genealogické dílo o rodu Wunschwitzů (DH II 22) a také několik rukopisů s německými texty Rožmberské kroniky.

19
Led

Staré tisky Národní lékařské knihovny Praha

Národní lékařská knihovna Praha zpřístupnila ze svých sbírek pět starých tisků nebo jejich konvolutů. Nejstarším je sborník německých lékařských textů, vytištěných kolem poloviny 16. století ve Frankfurtu nad Mohanem (signatura T 452), další tisky pocházejí z doby od konce 16. do konce 18. století. Většina děl je německých, české zastupuje Kniha o babském umění Rafaela Johanna Steideleho, vytištěná v roce 1778 (signatura T 446).

14
Pro

Rukopisy Národní knihovny České republiky

Nově zpřístupněné kodexy NK pocházejí ze tří větších provenienčních celků: starého fondu NK, rukopisů kláštera v Teplé a bývalé pražské lobkowiczké knihovny. Po obsahové stránce jde o pestrý soubor, v němž převažují kodexy teologické, liturgické a homiletické, zastoupena jsou ale také díla legendistická, lékařská, gramatická, filozofická či právní a rukopisy biblické, v některých případech s výklady. Kodexy s dochovanými vlastnickými záznamy pocházejí z významných českých středověkých knihoven: kromě kolejí pražské univerzity jde např. o svazky z augustiniánských kanonií v Roudnici nad Labem a Třeboni nebo z cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně. Nejstarší zpřístupněné kodexy pocházejí z 12. století, nejmladší z počátku 16. století. Z jazykového hlediska výrazně převažuje latina, digitalizována je ale také významná památka české literatury, tzv. Hradecký rukopis s duchovními skladbami a satirami (signatura XXIII G 92), z německých kodexů pak některé rukopisy s právními texty (Teplá MS. C 5, Teplá MS. D 13). Pro dějiny knižní malby jsou zajímavé např. kodexy Teplá MS. E 46, pocházející z roku 1491 z Magdeburgu, rukopisy českého původu Teplá MS. D 16 (Nový zákon s komentář) a Teplá MS. b 15 (modlitební kniha) nebo italský rukopis Teplá MS. E 8.

Stránky