ENRICH - Manuscriptorium

pokročiléHledat


zavřít index Rozšíření výrazu ve vzoru (přídá několik znaků podle aktuálně vybrané řádky rejstříku) Zkrácení výrazu ve vzoru (odebere poslení znak ze vzoru) Předchozí stránka Předchozí řádka Následující řádka Následující stránka Přelistovat na transliterované položky SLOVO 'Heslo'

Moje knihovna



Uložit výběr jako Statickou kolekci

Omlouváme se, nejprve je nutné se přihlásit!



Rychlé vícejazyčné vyhledávání





Popis dokumentu


Údaje o vydání

Datum posledního zpracování v Manuscriptoriu:20.9.2010

Základní informace

Země: Česko

Místo uložení: Praha

Knihovna: Národní knihovna České republiky

Signatura: XVIII.F.6

Alternativní jméno: Chebská bible

Titul: Tora, haftarot, megilot (Pentateuch, týdenní oddíly z Proroků, pět svátečních svitků)

Místo vzniku: Čechy

Datace: 14. stoletíNe před: 1300; Ne po: 1400

Obsah

Umístění: 2r-354v (2r - 354v)

Tora, haftarot, megilot (Pentateuch, týdenní oddíly z Proroků, pět svátečních svitků)

S vokalizací, přízvuky a malou masorou (písařskými poznámkami ke čtení a psaní textu ad.). S výkladem Rašiho (r. Šeloma ben Jicchaka, 1040-1105), s targumem Onkelos (aramejským překladem Onkelovým), anonymní výklad k haftarot (zčásti též výklad Rašiho), výklad Josefa Kary ke svitkům (v knize Kazatel pouze do verše 4,11). Výklad k Písni písní připisovaný Samuelem Poznanskim v úvodu k výkladu Eleazara z Beaugency (Le Commentaire sur le Livre d'Osée par Eliezer (ou Eléazar) de Beaugency, Berdychev, 1902?), s. 87 r. Josefu Karovi nebo jeho žákovi. Výklady ke svitkům publikoval podle tohoto rukopisu Adolf Huebsch, Chameš megilot im targum suri... Die fünf Megiloth nebst dem syrischen Thargum gennant Peschitto (...) Praha, 1866. Na četných místech zvýrazněna jména Šelomo a Levi a ha-levi'im, patrně souvisí se jménem písaře (Šelomo Levi, levita). Podle Huebsche náležel rukopis před vyhnáním r. 1430 chebské židovské obci. Na předním přídeští latinský regest obsahu rukopisu, asi z konce 18. století s poznámkou o provenienci a chebském pogromu roku 1350.

Jazyk textu: hebrejsky

Fyzický popis

Kodex, kniha, rukopis.

Popis předlohy

Popis psací látky

Psací látka

Pergamen.

Rozsah

354 ff.

Rozměry

Výška: 48 cm

Šířka: 36 cm

Foliace

Foliace tužkou (19. stol.).

Popis ruky

Poznámka

aškenázské kvadrátní písmo

Popis výzdoby

Poznámka o výzdobě

1v: V ozdobné kartuši erb města Chebu (asi z konce 16. století).

Popis vazby

Vazba

Ne před: 1575; Ne po: 1625

Převazba pozdější (asi z konce 16. stol.), dřevěné desky potažené světle hnědou (dnes zašpiněnou) kůží, zdobena slepotiskem v rámové kompozici, v nové době opravovaná, stopy po dvou puklách (shoduje se s vazbou rukopisu XVIII.F.7, stejný je i filigrán na papírovém výlepu). (Certainty: high.) (Evidence: conjecture.)

Historie

Vznik

Ne před: 1300; Ne po: 1400

Čechy, 14. století

Certainty: high.

Provenience

Vlastnická poznámka jezuitské koleje v Chebu (1774) Inscriptus catalogo collegii Societatis Iesu Egrae anno 1774 na f. 1v. Na předním přídeští současné signatury.

Dodatečné informace

Administrativní informace

Historie záznamu

Zdroj

Popis vytvořen 18. 11. 2009.

Surogát

(Jewish National and University Library, The Institute of Microfilmed Hebrew Manuscripts, číslo mikrofilmu IMHM F 23100 a PH 3684 (f. 291-353))

Seznam literatury

Literatura

Autor: V. Sadek

Titul: Chebská bible. Popis, rozbor a text s překladem části dosud nepublikovaného komentáře k haftarot Genesis.

Místo vydání: Praha, nepublikovaná diplomová práce

Datum: 1956

Literatura

Autor: V. Sadek, J. Heřman

Titul: České glosy v rukopise Chebské bible

Titul: Minulostí západočeského kraje

Rozsah citace: volume1

Datum: 1962

Rozsah citace: pagess. 7-15