V následujícím stanovujeme vlastnosti, které musí splňovat přijaté digitální dokumenty. Rozhodující je:
Zařazování dokumentů do Manuscriptoria řídí Národní knihovna ČR tak, že orientuje Manuscriptorium ke zpřístupňování písemného kulturního dědictví do roku 1800 s primárním zaměřením na dokumenty knižní povahy, sekundárně je však otevřeno pro dokumenty povahy archivní (zejména knihy, listiny a mapy).
Denotátem všech digitálních dokumentů v Manuscriptoriu je zásadně originální fyzický dokument, ať dosud existující či již zaniklý.
Metodika výběru je podrobněji popsána v dokumentaci Manuscriptoria.
Vycházíme z toho, že elektronické informace o historických fondech jsou stále častěji přímo použitelné v Manuscriptoriu nebo jsou přetvořitelné do očekávané formy XML rutinně, případně jen s malým úsilím. Kompatibility lze snadno dosáhnout zvláště u vznikajících projektů a u projektů jejichž dosavadní zaměření směřovalo především k digitalizaci a tvorbě dat.
Základní formou uchovávání informací v Manuscriptoriu jsou XML soubory se strukturou odpovídající standardu METS (Library o Congres). Pro uchování popisných metadat v rámci METS je použit standard MASTER, speciálně vyvinutý mezinárodní pracovní skupinou ve spolupráci s Oxford University Computing Services pro oblast popisu rukopisů, starých tisků a dalších historických dokumentů.
Za přímo kompatibilní se považují metadata vytvářená libovolnými nástroji, jejichž výstupem jsou záznamy v XML, využívajícím DTD MASTER. Mírné varianty jsou přípustné, provozovatel si však vyhrazuje právo na posouzení.
V případě, že konverze existujících informací není snadná nebo přispěvatel nemá důvod jejich formu měnit, a přesto má zájem je v Manuscriptoriu zveřejnit, je možno vytvořit nástroje pro rutinní konverzi za účelem dosažení kompatibility. Přispěvatel si zajistí ke svému systému tzv. konektor, a dál spravuje data nezávislým způsobem. Informace poskytuje do Manuscriptoria ve formě kompatibilní přes tento konektor.
Konektory pro obvyklé typy záznamů jsou budovány na straně Manuscriptoria nebo na straně přispěvatelů. Využívání existujících konektorů nebo budování nových je předmětem individuálních jednání mezi budoucím partnerem, Národní knihovnou ČR a správcem Manuscriptoria.
NKČR zásadně podporuje a financuje přímý import dat do Manuscriptoria.
Informace, pro které existuje konektor nebo pro která bude vytvořen, jsou považována za kompatibilní.
Konvence použité v Manuscriptoriu jsou popsány v dokumentaci Manuscriptoria.
Akceptování těchto konvencí je zárukou úplné technické kompatibility.
Připojení obrazů k metadatům vyžaduje zavedení a dodržování konvencí popisujících cestu k uložení obrazů.
Manuscriptorium respektuje široké spektrum způsobů uložení dat.
Jsou-li data uložena uvnitř systému znemožňujícího přímou dostupnost dat, je nutno připojení dat řešit individuálně konektorem.
Mnoho dat je nebo může být zpřístupněno na Internetu volně – každý obraz je dosažitelný unikátní adresou URL prostřednictvím protokolu HTTP.
Takto dostupná data jsou do Manuscriptoria připojitelná obvykle jednoduše.
Pro usnadnění tvorby metadat byl poskytnut ke stažení a volnému použití M-tool – nástroj dovolující vytvořit základní metada a spojit je s obrazovými daty uloženými na volně dostupných adresách HTTP. Informace o nástroji M-tool jsou k dispozici zde.
