Manuscriptorium je systém shromažďující a zpřístupňující na Internetu informace o historických knižních fondech, provázaný s digitální knihovnou digitalizovaných dokumentů. Jsou zde soustřeďovány informace poskytnuté spolupracujícími partnery, přispěvateli z knihoven, archivů a muzeí. Provoz Manuscriptoria je financován Národní knihovnou ČR, provozovatelem této služby je firma AiP Beroun s.r.o.
V termínu 5. - 6. Listopadu 2009 se v prostorách španělské Národní knihovny v Madridu uskuteční závěrečná konference projektu ENRICH. Cílem konference bude představit nové funkce Manuscriptoria vyvinuté v rámci projektu a prezentovat agregovaný obsah zpřístupněný partnerskými knihovnami. Součástí konference bude řada přednášek na témata související s digitálními knihovnami zaměřenými na oblast rukopisů a raných tisků. Program konference se bude odehrávat v angličtině s možností simultánního překladu do španělštiny.
Podrobné informace o konferenci a registrační formulář naleznete na stránkách projektu ENRICH.
Bylo zpřístupněno prvních 177 rukopisů Trojicko-sergijevské lavry, jednoho z nejvýznamnějších ruských klášterů a také Univerzitní knihovna Lund (Švédsko) přispěla svým digitálním zdrojem St. Laurentius Digital Manuscript Library.
Heidelberská Univerzitní knihovna přispěla do projektu Manuscriptoria svou výjimečně cennou sbírkou středověkých a raně novověkých rukopisů. Více informací zde.
Rumunská Národní knihovna do Manuscriptoria přispěla starými rumunskými tisky 16. a 17. století. Jde o dokumenty významné kulturní, historické a umělecké kvality. Většina z těchto pokladů jsou náboženská díla, jsou však mezi nimi take právnické a historické knihy. Více informací zde.
Cílem projektu ENRICH je integrovat evropské zdroje zpřístupňující písemné kulturní dědictví, vytvořit síť rozhodujících institucí v evropském rámci a na platformě Manuscriptoria vybudovat evropskou digitální knihovnu rukopisů. Tím se vytvoří předpoklad pro připojení asociovaných partnerů, a to i mimo Evropu.
Novým partnerem Manuscriptoria se stala Narodní knihovna Moldavské republiky v Kišiněvě. Zpřistupňuje tzv. Kázání mitropolity Varlaama v zajímavém vydání z r. 1768, vytištěné rumunsky cyrilicí. Toto dílo vyniká nádherným jazykem a je významnou památkou staré rumunské literatury.
V souvislosti s výstavou "Codex gigas - Ďáblova bible: Tajemství největší knihy světa" poskytla Královská knihovna ve Stockholmu Národní knihovně České republiky digitální kopii tohoto vzácného rukopisu. Jeho zpřístupnění v Manuscriptoriu je dalším krokem v integraci evropského kulturního dědictví. Codex Gigas | O kodexu
Codex Gigas je zpřístupněn v rámci výběru nejzajímavějších dokumentů Manuscriptoria bezplatně. Nově jsou takto zpřístupněny i další vzácné rukopisy (Vyšehradský kodex, Žlutický kancionál, Kancionál Franusův, Budyšínský rukopis Kosmovy Kroniky Čechů). Celkem je bezplatně zpřístupněno 16 dokumentů z celkového počtu cca 2200 digitalizovaných exemplářů.
Rukopis (NK ČR XIV.A.17), pořízený v rozmezí let 1313-1321 pro Kunhutu, dceru Přemysla Otakara II. a abatyši kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, patří k nejdůležitějším památkám české knižní malby. Více informací naleznete mj. v Manuscriptoriu pro školy.
V Manuscriptoriu pro školy byly dnes zpřístupněny první z připravovaných příprav pro výuku. V souvislosti se změnou prostředí pro prohlížení digitálních dokumentů jsou také lépe přístupné plné texty vybraných zajímavých dokumentů.
Dnes proběhl update SW prostředků Manuscriptoria a byl instalován nový engine pro poskytování záznamů přes rozhranní OAI-PMH. Uživatelé této služby by měli by měli aktualizovat nastavení svých klientů.
Dokument byl nedávno znovu objeven v trezoru Vědecké knihovny v Olomouci, byl převeden do digitální podoby a zpřístupněn v Manuscriptoriu, v rámci výběru volně dostupných dokumentů.
Národní knihovna Turecka v Ankaře (http://www.mkutup.gov.tr/) se stala novým významným přispěvatelem do Manuscriptoria. Na základě smlouvy mezi Národní knihovnou ČR a touto knihovnou bude v první fázi v Manuscriptoriu postupně zpřístupněno na 10 tisíc záznamů o tureckých rukopisech; tím se v současné době Turecká národní knihovna stává nejaktivnějším zahraničním účastníkem budování souborného katalogu rukopisů.
Prohlédněte si Codex Gigas a výběr dalších dokumentů z celkového počtu cca 2200 digitálních kopií rukopisů, starých tisků a map, které Manuscriptorium aktuálně zpřístupňuje.Podrobněji...
Základním prvkem systému Manuscriptoria je katalog s popisy historických dokumentů, který slouží mimo jiné i jako vstupní brána pro zobrazení konkrétních digitálních kopií.
Největší část nově digitalizovaných dokumentů je dnes uložena v Národní knihovně České republiky. Tématicky homogenní celek tvoří další zpřístupněné graduály: Staroměstský (XVII.A.40), Magdalény od Zlaté Hvězdy (XVII.A.41), kostela sv. Havla na Starém Městě pražském (XVII.B.19) a Českobrodský (XVII....
Univerzitní knihovna Lund (Švédsko) přispěla svým digitálním zdrojem „St. Laurentius Digital Manuscript Library“, jehož jádro pochází z knihovny katedrály v Lundu. Většina textů je latinsky, objevují se však i texty řecké, syrské, ruské, vlámské, německé, francouzské, dánské a švédské.
Bylo zpřístupněno prvních 177 rukopisů Trojicko-sergijevské lavry, jednoho z nejvýznamnějších ruských klášterů, které byly digitalizovány odborníky Trojicko-sergijevské lavry v Ruské státní knihovně v Moskvě.
Největší část nově digitalizovaných rukopisů pochází ze sbírek Národní knihovny České republiky. Menší skupinu tvoří románské homiletické a liturgické kodexy, související místem svého vzniku s různými českými kláštery (benediktinské kláštery sv. Jiří na Pražském hradě a snad v Břevnově, premonstráts...
Většinu nově digitalizovaných dokumentů tvoří tisky ze sbírek Národní knihovny ČR, mezi nimiž jsou i některé unikáty. Z rukopisů je možné zmínit tzv. Velký sborník překladů Řehoře Hrubého z Jelení (signatura XVII.D.38), iluminovaný graduál Nového Města nad Metují z roku 1604 (XVII.A.42) nebo soubor ...
Nově zpřístupněné rukopisy pocházejí z fondů řady institucí. Kodexy ze sbírek Národní knihovny České republiky obsahují díla významná z hlediska dějin české literatury (Pseudo-Katonova dvojverší, Podkoní a žák, Rada otce synovi v kodexu XVII.F.50, sborník překladů Řehoře Hrubého z Jelení a Václava P...
Velkou část nově digitalizovaných dokumentů tvoří převážně jazykově české staré tisky 16. století ze sbírek Národní knihovny. Z jejích rukopisů lze vyzdvihnout především tzv. Manuálník Václava Korandy, nejstarší souborný pozůstatek archivu utrakvistické konzistoře a prvořadý pramen pro církevní ději...
Heidelberská Univerzitní knihovna přispěla do projektu Manuscriptoria svou výjimečně cennou sbírkou středověkých a raně novověkých rukopisů. 848 německy psaných rukopisů z 9. až 17. století sestávajících ze zhruba 200 000 stran a 6 500 miniatur patří ke slavné Bibliotheca Palatina. Její původ sahá k...
Značnou část nově digitalizovaných dokumentů tvoří tisky ze sbírek Národní knihovny České republiky - jde jednak o českou produkci, mj. z tiskáren Mikuláše Bakaláře, Jiřího staršího Melantricha z Aventýna a Daniela Adama z Veleslavína, ale také o tisky italské a španělské. Rukopisy zastupují opět dí...
Moravská zemská knihovna v Brně uchovává ve svém historickém fondu sbírku rukopisů tzv. mikulovské dietrichsteinské knihovny. Mikulovská sbírka přitahuje bohatstvím svých bohemik a zejména husitik zájem všech našich předních badatelů již od dob Dobrovského, což dokládá množství odborných publikovaných prací.
Příspěvek Rumunské Národní knihovny do Manuscriptoria spočívá ve starých rumunských tiscích 16. a 17. století. Jde o dokumenty významné kulturní, historické a umělecké kvality. Většina z těchto pokladů jsou náboženská díla, jsou však mezi nimi take právnické a historické knihy. Jedním z nejcennějšíc...
Největší část nově digitalizovaných dokumentů pochází ze sbírek Národní knihovny České republiky. Rukopisy zastupují kromě teologických textů zejména kodexy liturgické, z velké části užívané v benediktinském klášteře sv. Jiří na Pražském hradě (svojí iluminátorskou výzdobou a českými přípisky je zn...
Největší počet nově digitalizovaných rukopisů pochází ze sbírek Knihovny Národního muzea v Praze. Řada těchto kodexů je důležitá z hlediska dějin knižní malby, další obsahují homiletické a historické texty vážící se k husitskému období (např. rukopisy Starých letopisů českých v rukopisech IV E 29 a ...
Největší část nově digitalizovaných dokumentů je dnes uložena v Knihovně Národního muzea v Praze. Jedná se o rukopisy, které obsahují mimo jiné další tři texty Starých letopisů českých a latinská díla Jana Husa, zpřístupněna byla také první část kodexů obsahujících opisy nejrůznějších pramenů a tisk...
