www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Virtuální badatelské prostředí pro oblast historických fondů cs Fri, 21 Aug 2009 16:15:00 GMT Fri, 21 Aug 2009 16:15:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Největší část nově digitalizovaných dokumentů je dnes uložena v Národní knihovně České republiky. Tématicky homogenní celek tvoří další zpřístupněné graduály: Staroměstský (XVII.A.40), Magdalény od Zlaté Hvězdy (XVII.A.41), kostela sv. Havla na Starém Městě pražském (XVII.B.19) a Českobrodský (XVII.B.20). Rozsáhlá skupina biblí českého a francouzského původu představuje významné památky z hlediska dějin knižní malby, stejně jako další kodexy liturgické, z nichž vyniká pražský misál XIV.B.8 a Lobkovický breviář XXIII.F.202. Pro nejstarší dějiny knižní kultury v Čechách jsou podstatné některé teologické rukopisy a misál Knihovny Národního muzea XV D 12, důležité památky české literatury zastupuje Pasionál (XVII.D.8) a světová kronika Vavřince z Březové (XVII.F.47). Z ostatních rukopisů je možné zmínit soubor kázání a univerzitních promluv (X.C.3) a matematické tabulky, které jsou autografem Tychona de Brahe (VI.E.9). Mezi několika digitalizovanými tisky jsou i Melantrichova a Veleslavínova bible. Ze sbírek Královské kanonie premonstrátů na Strahově byly zpřístupněny konvoluty výpisků a literárních děl Bohuslava Balbína (DE V 25-28), strahovské klášterní anály 19. století a diarium strahovského opata Vincencia Macaria Francka ze 17. století. Knihovna Národního muzea přispěla kromě jiných dalšími středověkými kodexy z knihoven klášterů augustiniánů-kanovníků v Roudnici nad Labem a Sadské, souborem opisů listů a promluv italského humanisty Filipa Beroalda, který si za svých italských studií pořídil Martin Mareš z Krumlova, a Chebskou kronikou Pankráce Engelharda z Haselbachu. Jednotlivé tisky byly digitalizovány také ze sbírek Hudebního oddělení Národní knihovny České republiky, Slovanské knihovny a Krajského muzea Karlovarského kraje. Fri, 21 Aug 2009 16:15:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Univerzitní knihovna Lund (Švédsko) přispěla svým digitálním zdrojem „St. Laurentius Digital Manuscript Library“, jehož jádro pochází z knihovny katedrály v Lundu. Většina textů je latinsky, objevují se však i texty řecké, syrské, ruské, vlámské, německé, francouzské, dánské a švédské. Tue, 16 Jul 2009 15:00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Bylo zpřístupněno prvních 177 rukopisů Trojicko-sergijevské lavry, jednoho z nejvýznamnějších ruských klášterů, které byly digitalizovány odborníky Trojicko-sergijevské lavry v Ruské státní knihovně v Moskvě. Tue, 16 Jul 2009 15:00:01 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Největší část nově digitalizovaných rukopisů pochází ze sbírek Národní knihovny České republiky. Menší skupinu tvoří románské homiletické a liturgické kodexy, související místem svého vzniku s různými českými kláštery (benediktinské kláštery sv. Jiří na Pražském hradě a snad v Břevnově, premonstrátský klášter na Strahově). Ze souboru graduálů byly zpřístupněny Lobkovický graduál z doby kolem roku 1500 (signatura XXIII.A.1) a první díl Malostranského graduálu z let 1569-1572 (XVII.A.3). Ke středověkým iluminovaným rukopisům českého původu náležejí díla Řehoře Velikého (V.A.21, XIII.D.4) a některé liturgické rukopisy (breviář VI.G.13, žaltář XII.G.20b), francouzského původu jsou zdobené kodexy s díly Euklida a Jiljího Římského (IV.D.5, VIII.E.23). Digitalizován byl rovněž soubor jazykově českých zlomků, obsahující např. fragmenty Dalimilovy kroniky, básní, legend, různých českých překladů Bible nebo listinu Tomáše ze Štítného (XVII.J.17). Fondy hudebního oddělení NK ČR jsou zastoupeny dalšími rukopisy a tisky s díly mj. Wolfganga A. Mozarta nebo Adama Václava Michny z Otradovic. Z kolekce Knihovny Národního muzea je možné zmínit dochovaný zlomek půhonného kvaternu zemských desk z let 1316-1325 (VIII B 14), příručky kvodlibetáře ke kvodlibetním disputacím Jana Husa a Šimona z Tišnova konaným na pražské univerzitě v letech 1411 a 1416 (V C 42) a několik rukopisů Nostické knihovny. Jednotlivinami jsou v nově zpřístupněných dokumentech zastoupeny i fondy Slovanské knihovny a nově Národního technického muzea. Mon, 11 May 2009 12:00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Většinu nově digitalizovaných dokumentů tvoří tisky ze sbírek Národní knihovny ČR, mezi nimiž jsou i některé unikáty. Z rukopisů je možné zmínit tzv. Velký sborník překladů Řehoře Hrubého z Jelení (signatura XVII.D.38), iluminovaný graduál Nového Města nad Metují z roku 1604 (XVII.A.42) nebo soubor svátečních modliteb, jeden z nemnoha dochovaných středověkých hebrejských kodexů českého původu (XVIII.F.7). Mezi nově zpřístupněnými rukopisy z Knihovny Národního muzea jsou zastoupena kázání husitského období (Collecta Ad te levavi Jana Husa v rukopisech XIII F 20 a XV E 15, betlémská kázání Jana Husa a jeho nástupců z let 1412-1413 v kodexu XV F 3), jezuitika a cestovní záznamy z kavalírských cest Christopha Rönholze z první poloviny 17. století (Nostická knihovna, Ms e 1, Ms e 2, Ms e 3). Jednotlivostmi ke kolekci nově zpřístupněných dokumentů přispěly i sbírky Východočeského muzea v Pardubicích, Muzea Brněnska, Slovanské knihovny a hudebního oddělení Národní knihovny a Národní lékařské knihovny Praha. Mon, 11 May 2009 12:00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Nově zpřístupněné rukopisy pocházejí z fondů řady institucí. Kodexy ze sbírek Národní knihovny České republiky obsahují díla významná z hlediska dějin české literatury (Pseudo-Katonova dvojverší, Podkoní a žák, Rada otce synovi v kodexu XVII.F.50, sborník překladů Řehoře Hrubého z Jelení a Václava Píseckého v rukopisu XVII.H.13) a dějin hudby (sborník textů z doby kolem roku 1100 pod signaturou XIX.C.26), dále jsou zastoupeny i kodexy teologické a filosofické. Užší tématickou skupinu tvoří jezuitika, u nichž jde o seznamy osob, které složily řádové sliby, a o další část historie české řádové provincie Jana Millera. Velkou část nově digitalizovaných dokumentů představují staré tisky, rovněž z fondů Národní knihovny. Další tři rukopisy z Knihovny Národního muzea obohacují seznam zpřístupněných iluminovaných kodexů (misál Víta Soukeníka XV A 5, legendy světců XV A 12 a sborník děl Bernarda z Clairvaux XII A 15). Pokračovala také digitalizace rukopisů a jejich zlomků z fondů Východočeského muzea v Pardubicích a Vojenského historického ústavu Praha, několika jednotlivinami jsou zastoupeny také sbírky Muzea Brněnska (důležitý je zvláště sborník českých teologických textů R 417), Slovanské knihovny a hudebního oddělení Národní knihovny a Národní lékařské knihovny v Praze. Mon, 11 May 2009 12:00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Velkou část nově digitalizovaných dokumentů tvoří převážně jazykově české staré tisky 16. století ze sbírek Národní knihovny. Z jejích rukopisů lze vyzdvihnout především tzv. Manuálník Václava Korandy, nejstarší souborný pozůstatek archivu utrakvistické konzistoře a prvořadý pramen pro církevní dějiny 15. století (signatura XVII.F.2), nebo českou hlaholskou bibli (XVII.A.1). Pokračovala i digitalizace tisků hudebního oddělení NK ČR a rukopisů 16.-17. století uložených ve Slovanské knihovně.Důležité prameny zejména pro dějiny umění představují rukopisy z Knihovny Národního muzea, které většinou pocházejí ze středověké knihovny kláštera augustiniánů kanovníků v Roudnici. Pozůstatkem bohaté knihovny krále Matyáše Korvína je rukopis Zemského archivu Opava, pobočka Olomouc (sign. CO 330) De re aedificatoria libri decem. Další hudební tisky byly zpřístupněny i ze sbírek Moravského zemského muzea a prvními rukopisnými dokumenty, pocházejícími ze 17. století a podstatnými zvláště pro historii vojenství, je v Manuscriptoriu zastoupen Vojenský historický ústav Praha. Wed, 15 Oct 2008 12:00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Heidelberská Univerzitní knihovna přispěla do projektu Manuscriptoria svou výjimečně cennou sbírkou středověkých a raně novověkých rukopisů. 848 německy psaných rukopisů z 9. až 17. století sestávajících ze zhruba 200 000 stran a 6 500 miniatur patří ke slavné Bibliotheca Palatina. Její původ sahá k roku 1386, kdy ji založil kurfiřt Ruprecht I. Během následujících staletí došlo k včlenění kolegiátní knihovny heidelberské Heiliggeistkirche (Svatodušního kostela) a soukromé sbírky falckých kurfiřtů do rozrůstající se Univerzitní knihovny, čímž se z ní stala největší a nejslavnější knihovna v Německu. Během třicetileté války byla jako kořist převezena do římské Vatikánské knihovny, kde jsou dodnes uchovávány téměř všechny neněmecké rukopisy a všechny tisky. V roce 1816 se po napoleonských válkách 848 německých rukopisů vrátilo do Heidelbergu a dnes jsou součástí sbírek tamní Univerzitní knihovny. Zhruba jednu třetinu kodexů tvoří lékařská díla; zbytek se věnuje dějinám, náboženství nebo literatuře. Heidelberská Univerzitní knihovna digitalizuje tuto sbírku německých rukopisů ve svém digitalizačním centru za pomoci dvou kamerových stolů, které byly speciálně vyvinuty pro práci s předměty citlivými na manipulaci. Ambiciózní projekt sponzoruje Nadace Manfreda Lautenschägera. Na jaře roku 2009 budou všechny kodexy zdigitalizovány a zpřístupněny na internetu.; Jedním z nejcennějších exemplářů je tzv. “Heidelberský Sachsenspiegel” (Cod. Pal. germ. 164), napsaný a iluminovaný na počátku 14. století. Je nejstarším ze čtyř iluminovaných kodexů této významné knihy právních nařízení. ; Nejznámější rukopis heidelberské Univerzitní knihovny, „Codex Manesse” (Cod. Pal. germ. 848), nejobsáhlejší sbírka balad a milostné poezie ve středohornoněmčině, také v nejbližší době přispěje do projektu Manuscriptoria. Thu, 9 Sep 2008 09:00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Značnou část nově digitalizovaných dokumentů tvoří tisky ze sbírek Národní knihovny České republiky - jde jednak o českou produkci, mj. z tiskáren Mikuláše Bakaláře, Jiřího staršího Melantricha z Aventýna a Daniela Adama z Veleslavína, ale také o tisky italské a španělské. Rukopisy zastupují opět díla teologická a homiletická, významnou památku české řeči a literatury představuje Klementinský žaltář (signatura XVII.A.12) s nejstarším zněním druhého staročeského překladu žaltáře a zejména z oblasti dějin umění je známý iluminovaný rukopis Kroniky kostnického koncilu Ulricha Richentala (XVI.A.17). Převážně iluminované rukopisy 14. století byly zpřístupněny se sbírek Knihovny Národního muzea, v níž je dnes uložen i Kodex Talmberský (I.A.1), důležitá právní památka z počátku 16. století. Z dalších fondů digitalizace pokračovala většinou tématicky homogenními celky: z knihovny Královské kanonie premonstrátů na Strahově jde o strahovské anály 18. a počátku 19. století (a také o soubor historických pramenů zčásti psaných Bohuslavem Balbínem), z Národního archivu v Praze o letákovou literaturu z období třicetileté války z fondu Zámecká knihovna Valdštejnů na zámku v Doksech, z knihovny Západočeského muzea v Plzni o české a německé cechovní písemnosti a z Krajského muzea Karlovarského kraje o historické tisky věnované lázeňství. Jednotlivosti byly zpřístupněny také ze sbírek oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea a Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Thu, 11 Sep 2008 08:59:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Moravská zemská knihovna v Brně uchovává ve svém historickém fondu sbírku rukopisů tzv. mikulovské dietrichsteinské knihovny. Mikulovská sbírka přitahuje bohatstvím svých bohemik a zejména husitik zájem všech našich předních badatelů již od dob Dobrovského, což dokládá množství odborných publikovaných prací.; Vlastním tvůrcem knihovny byl Ferdinand Hofmann, svobodný pán z Grünbüchlu a Střechova, který patřil k největším bibliofilům a sběratelům své doby. Po jeho smrti v roce 1607 v rozšiřování knihovny pokračoval syn Ondřej a poté další mužští potomci rodu. V roce 1664 vymírá rod Hoffmanů po meči a vrchním poručníkem nezletilých dědiček se stává katolík Ferdinand kníže z Dietrichsteinu, které mu starou rodovou knihovnu přenechaly. Knihovna se dále rozrůstala až do 30. let 20. století. ; V letech 1933-1934 byla nejcennější část knihovny prodána v dražbách v Lucernu a ve Vídni. Československý stát odkoupil z knihovny 117 bohemikálních rukopisů a 208 sv. prvotisků. MZK získala v roce 1944 tuto státem zakoupenou část mikulovské knihovny, rukopisy odborně zkatalogizovala a představila sbírku odborné veřejnosti. Dnešní soubor mikulovských rukopisů má 116 rukopisů ve 117 svazcích, z toho 23 pergamenových, 15 rukopisů ze 14. století, přes 80 rukopisů z 15. století, 16 rukopisů z 16. století. Rukopisů zcela nebo z části českých je 35, jednotlivá česká slova, věty, přípisky jsou téměř v padesáti dalších. Thu, 10 Jun 2006 09:59:59 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Příspěvek Rumunské Národní knihovny do Manuscriptoria spočívá ve starých rumunských tiscích 16. a 17. století. Jde o dokumenty významné kulturní, historické a umělecké kvality. Většina z těchto pokladů jsou náboženská díla, jsou však mezi nimi take právnické a historické knihy. Jedním z nejcennějších exemplářů je první kniha vytištěná na území Rumunska – Kniha slovanské liturgie/ Liturghierul slavonesc – vytištěná v roce 1508 v klášteře Delul mnichem Macariem. Tento tisk je pozoruhodný zvláštním grafickým vyjádřením, majuskulemi a propracovaným frontispiece.; Další velmi významný document je Apoštol/ Apostolul vytištěný v roce 1547 v Tárgovişte Dimitrim Liubavicim; v Rumunsku se dochoval jediný exemplář.; Na některých svazcích se dochovaly původní vazby. Jsou velice vytříbeně a pečlivě provedeny, s pozoruhodnými rytinami, originálními majuskulemi a frontispiece. Další dokumenty obsahují rozmanité poznámky vepsané v průběhu času různými vlastníky. Thu, 12 Jul 2008 16::00:01 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Největší část nově digitalizovaných dokumentů pochází ze sbírek Národní knihovny České republiky. Rukopisy zastupují kromě teologických textů zejména kodexy liturgické, z velké části užívané v benediktinském klášteře sv. Jiří na Pražském hradě (svojí iluminátorskou výzdobou a českými přípisky je známý zvláště procesionál VI.G.15). Pro dějiny výtvarného umění představuje významnou památku chotěšovský misál (XIV.C.3) a jeho kánonový list. Z hlediska dějin české řeči a literatury jsou důležité zejména Mikulovský biblický sborník (XVII.G.55), jeden z rukopisů románu Barlaam a Josafat (XI.D.3) nebo bohatě zdobený rukopis překladu Životů svatých otců, kteří přebývali na poušti, který pořídil Řehoř Hrubý z Jelení (XVII.A.2). Ve větší míře byly ze sbírek Národní knihovny digitalizovány i staré tisky (16.-17. století), mezi nimi i několik unikátů, ze sbírek hudebního oddělení pak hlavně některá díla L. Koželuha. Západočeské muzeum v Plzni zpřístupnilo větší soubor rukopisných a tištěných map Plzně a plzeňského kraje z období 18.-20. století. Menšími počty digitalizovaných rukopisů přispěly Královská kanonie premonstrátů na Strahově (dva svazky strahovských análů) a Moravská zemská knihovna Brno, několik balneologických tisků je uloženo v Krajské knihovně Karlovy Vary. Thu, 12 Jul 2008 16::00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Největší počet nově digitalizovaných rukopisů pochází ze sbírek Knihovny Národního muzea v Praze. Řada těchto kodexů je důležitá z hlediska dějin knižní malby, další obsahují homiletické a historické texty vážící se k husitskému období (např. rukopisy Starých letopisů českých v rukopisech IV E 29 a V E 43 nebo zpráva Petra z Mladoňovic o jednání kostnického koncilu v kodexu VIII F 38). Z rukopisů uložených v Národní knihovně České republiky byly zpřístupněny převážně rukopisy homiletické, teologické a liturgické. Významným pramenem k dějinám pražské univerzity je sborník kvestií a dalších textů v kodexu X.E.24, digitalizován byl rovněž další rukopis obsahující český překlad bible (tzv. Kladrubská nebo Bořkova bible XVII.A.29). Sbírky Vědecké knihovny v Olomouci reprezentují středověké rukopisy s převážně teologickými texty a inkunábule českého původu. Novým přispěvatelem do Manuscriptoria je Národní pedagogická knihovna Komenského v Praze, několik rukopisů či tisků bylo digitalizováno rovněž ze sbírek Východočeského muzea v Pardubicích, Moravské zemské knihovny v Brně a Národní lékařské knihovny v Praze. Thu, 20 Mar 2008 10:00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Největší část nově digitalizovaných dokumentů je dnes uložena v Knihovně Národního muzea v Praze. Jedná se o rukopisy, které obsahují mimo jiné další tři texty Starých letopisů českých a latinská díla Jana Husa, zpřístupněna byla také první část kodexů obsahujících opisy nejrůznějších pramenů a tisků a zápisy básní a písní, vzniklá v první polovině 19. století sběratelskou činností Jana Jeníka z Bratřic. Důležitými prameny pro dějiny knižní malby jsou mariánské hodinky (sign. XVI G 77) a bible (XVIII B 18) s jedním z prvních vyobrazení tance smrti. Ze sbírek KNM byly digitalizovány také další bohemikální inkunábule. Fondy Národní knihovny ČR jsou zastoupeny širokým spektrem středověkých rukopisů teologických, homiletických, filosofických a přírodovědných, odlišného charakteru je formulářová sbírka Cancellaria Arnesti (sign. XII C 17). Několik kodexů bylo digitalizováno také ze sbírek Vědecké knihovny v Olomouci, další zpřístupněné tisky, převážně ze 17. a 18. století, pocházejí z knihovny Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy a Národní pedagogické knihovny Komenského. Menším počtem dokumentů přispěla knihovna Západočeského muzea v Plzni, Františkánská knihovna v Chebu (prvotiskové odpustkové listiny) a Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Thu, 20 Mar 2008 10:00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/ENG/default_eng.asp V termínu 5. - 6. Listopadu 2009 se v prostorách španělské Národní knihovny v Madridu uskuteční závěrečná konference projektu ENRICH. Cílem konference bude představit nové funkce Manuscriptoria vyvinuté v rámci projektu a prezentovat agregovaný obsah zpřístupněný partnerskými knihovnami. Součástí konference bude řada přednášek na témata související s digitálními knihovnami zaměřenými na oblast rukopisů a raných tisků. Program konference se bude odehrávat v angličtině s možností simultánního překladu do španělštiny. Podrobné informace o konferenci a registrační formulář naleznete na stránkách projektu ENRICH. Hlavní témata konference: Manuscriptorium a výsledky projektu ENRICH: systém, nové funkce a nástroje, možné způsoby spolupráce s poskytovateli digitálního obsahu Vývoj digitálního obsahu: nástroje a technologie Standardizace dat a metadat Spolupráce s mezinárodními iniciativami: TEL a Europeana Příklady digitálních knihoven zpřístupňujících své sbírky prostřednictvím Manuscriptoria Digitalizační projekty ; Thu, 2 Jul 2009 23::00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/ENG/default_eng.asp Bylo zpřístupněno prvních 177 rukopisů Trojicko-sergijevské lavry, jednoho z nejvýznamnějších ruských klášterů a také Univerzitní knihovna Lund (Švédsko) přispěla svým digitálním zdrojem St. Laurentius Digital Manuscript Library.; Tue, 16 Jul 2009 15::00:02 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/ENG/default_eng.asp Heidelberská Univerzitní knihovna přispěla do projektu Manuscriptoria svou výjimečně cennou sbírkou středověkých a raně novověkých rukopisů. Více informací zde.; Thu, 11 Sep 2008 09::00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/ENG/default_eng.asp Rumunská Národní knihovna do Manuscriptoria přispěla starými rumunskými tisky 16. a 17. století. Jde o dokumenty významné kulturní, historické a umělecké kvality. Většina z těchto pokladů jsou náboženská díla, jsou však mezi nimi take právnické a historické knihy. Více informací zde.; Thu, 12 Jul 2008 15::59:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Cílem projektu ENRICH je integrovat evropské zdroje zpřístupňující písemné kulturní dědictví, vytvořit síť rozhodujících institucí v evropském rámci a na platformě Manuscriptoria vybudovat evropskou digitální knihovnu rukopisů. Tím se vytvoří předpoklad pro připojení asociovaných partnerů, a to i mimo Evropu. ; Fri, 28 Mar 2008 09:10:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Novým partnerem Manuscriptoria se stala Narodní knihovna Moldavské republiky v Kišiněvě. Zpřistupňuje tzv. Kázání mitropolity Varlaama v zajímavém vydání z r. 1768, vytištěné rumunsky cyrilicí. Toto dílo vyniká nádherným jazykem a je významnou památkou staré rumunské literatury.; Wed, 14 Nov 2007 09:10:01 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp V souvislosti s výstavou "Codex gigas - Ďáblova bible: Tajemství největší knihy světa" poskytla Královská knihovna ve Stockholmu Národní knihovně České republiky digitální kopii tohoto vzácného rukopisu. Jeho zpřístupnění v Manuscriptoriu je dalším krokem v integraci evropského kulturního dědictví. Codex Gigas | O kodexu ; Thu, 20 Sep 2007 18:00:01 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Codex Gigas je zpřístupněn v rámci výběru nejzajímavějších dokumentů Manuscriptoria bezplatně. Nově jsou takto zpřístupněny i další vzácné rukopisy (Vyšehradský kodex, Žlutický kancionál, Kancionál Franusův, Budyšínský rukopis Kosmovy Kroniky Čechů). Celkem je bezplatně zpřístupněno 16 dokumentů z celkového počtu cca 2200 digitalizovaných exemplářů.; Thu, 20 Sep 2007 18:00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Rukopis (NK ČR XIV.A.17), pořízený v rozmezí let 1313-1321 pro Kunhutu, dceru Přemysla Otakara II. a abatyši kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, patří k nejdůležitějším památkám české knižní malby. Více informací naleznete mj. v Manuscriptoriu pro školy.; Mon, 04 Jul 2007 10:50:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp V Manuscriptoriu pro školy byly dnes zpřístupněny první z připravovaných příprav pro výuku. V souvislosti se změnou prostředí pro prohlížení digitálních dokumentů jsou také lépe přístupné plné texty vybraných zajímavých dokumentů.; Mon, 19 Mar 2007 08:50:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Dnes proběhl update SW prostředků Manuscriptoria a byl instalován nový engine pro poskytování záznamů přes rozhranní OAI-PMH. Uživatelé této služby by měli by měli aktualizovat nastavení svých klientů.; Mon, 19 Mar 2007 08:50:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Dokument byl nedávno znovu objeven v trezoru Vědecké knihovny v Olomouci, byl převeden do digitální podoby a zpřístupněn v Manuscriptoriu, v rámci výběru volně dostupných dokumentů.; Wed, 20 Dec 2006 10:00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Národní knihovna Turecka v Ankaře (http://www.mkutup.gov.tr/) se stala novým významným přispěvatelem do Manuscriptoria. Na základě smlouvy mezi Národní knihovnou ČR a touto knihovnou bude v první fázi v Manuscriptoriu postupně zpřístupněno na 10 tisíc záznamů o tureckých rukopisech; tím se v současné době Turecká národní knihovna stává nejaktivnějším zahraničním účastníkem budování souborného katalogu rukopisů.; Wed, 20 Dec 2006 10:00:00 GMT http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Prohlédněte si Codex Gigas a výběr dalších dokumentů z celkového počtu cca 2200 digitálních kopií rukopisů, starých tisků a map, které Manuscriptorium aktuálně zpřístupňuje.; Tue, 16 Apr 2006 04:00:00 GMT